Kosovský prezident Hashim Thaçi je mezi deseti osobami, které prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu obžaloval z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd. Podle tiskových agentur to ve středu oznámil prokurátorův úřad.
Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném nátlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalců z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která koncem 90. let vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo.
Ve středečním prohlášení prokurátora tribunálu se uvádí, že Thaçi a dalších devět podezřelých "jsou trestně zodpovědní za téměř 100 vražd". Na svědomí mají podle dokumentu i další oběti z řad kosovských Albánců, Srbů a Romů a také politických odpůrců. Těch se týkají další body obžaloby spojené s mizením lidí, proti nimž bylo použito síly, s pronásledováním a s mučením.
Thaçi patřil za ozbrojeného boje proti srbským silám v letech 1998 a 1999 k velitelům UCK. Vedle něj je ve skupině obžalovaných rovněž bývalý předseda kosovského parlamentu a vůdce opoziční Demokratické strany Kosova (DSK) Kadri Veseli, který také patřil k velitelům povstaleckých oddílů.
Další z bývalých velitelů UÇK, expremiér Ramush Haradinaj byl do Haagu k tribunálu pozván dvakrát jako svědek, ale není zřejmé, zda je teď mezi obžalovanými.
Obžalobu musí ještě před zahájením procesu potvrdit speciálně pověřený soudce. Prokurátor obžalobu vznesl po dlouhém vyšetřování a v prohlášení vyjádřil přesvědčení, že "může dokázat všechna obvinění nade vší pochybnost".
Prokurátor přitom obvinil Thaçiho a Veseliho z opakované snahy "mařit a podkopávat" práci tribunálu.
Mezinárodní soudní tribunál
Zvláštní tribunál pro Kosovo je považovaný za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Priština se vytvoření speciálního soudu dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale i na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty.
