Šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová, která v průzkumech před nadcházejícími prezidentskými volbami ohrožuje druhý mandát prezidenta Nicolase Sarkozyho, možná nebude smět kandidovat. Nedaří se jí totiž získat nezbytných nejméně 500 podpisů starostů či jiných volených zástupců, píše politický týdeník Le nouvel Observateur.
Formuláře s podpisy nezbytnými k získání oficiální kandidatury pro prezidentské volby musejí dorazit francouzské ústavní radě do 16. března. Volby začínají prvním kolem 22. dubna a mají vyvrcholit druhým kolem 6. května, v němž se rozhodne mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z kola prvního.
Otec Le Penové a čestný předseda nacionalistické Národní fronty (FN) Jean-Marie Le Pen v neděli připustil, že jejich straně se dosud podařilo sehnat jen kolem 350 podpisů a že další se shánějí velmi těžko. Obvinil místní zástupce z vědomého porušování jejich prý zákonné občanské povinnosti.
"Vyvstal problém. Nemáme potřebných 500 podpisů. Mobilizovali jsme všechny prostředky k oslovení starostů. Narážíme ale na jejich nezájem, protože se domnívají, že jim tato povinnost přináší jen potíže," řekl v televizi Le Pen, kterému se v době jeho šéfování straně dařilo získávat potřebný počet podpisů pro prezidentskou kandidaturu.
Každý prezidentský kandidát musí mít seznam "kmotrů" a tedy přesvědčit pět set z asi 45 tisíc volených zástupců (starostů má Francie přes 36 tisíc, dále se jedná zejména o místní a regionální radní či členy parlamentu), přičemž musí být zastoupeno více oblastí. Taková podpora je ovšem veřejná a málokdo z politiků se chce přiznat k sympatiím s krajní pravicí. Některé průzkumy říkají, že v případě neveřejné podpory by nacionalisté takový problém vůbec neměli.
Le Penová má podle nejnovějších průzkumů podporu 20,5 procenta voličů. Její ztráta za Sarkozym, který má podporu 22 procent voličů, je ve výši jen 1,5 procentního bodu, což je v rozmezí statistické chyby, poznamenal v pátek ústav Ifop. Jeho anketa potvrdila v čele preferencí socialistického kandidáta Françoise Hollanda s 28 procenty, jehož postup z prvního kola se zdá jistý.
Historie se zopakuje?
V roce 2002 šokoval výsledek prvního kola prezidentských voleb, ve kterém Le Pen skončil druhý a postoupil do rozhodujícího druhého kola klání. Tehdy tento politik, známý antisemitskými a neofašistickými postoji, postoupil na úkor levicového kandidáta, nyní by se podle místních komentářů mohlo totéž podařit jeho dceři na úkor vládní pravice. Sotva totiž před rokem převzala od otce otěže strany, jala se ji "normalizovat" či "dediabolizovat" a vyhýbá se kontroverzím či xenofobii, dokonce se s otcem a dalšími kádry dostala kvůli tomu do křížku. Průzkumy jí ovšem díky tomu přisuzují podstatně větší podporu a i vládní pravice v reakci na nárůst FN přitvrzuje například svou rétoriku vůči ilegálním přistěhovalcům.
Prezident Sarkozy má sám obavy: "Jsem v koncích. Poprvé v mém životě mi hrozí konec kariéry," řekl svým poradcům během víkendové cesty na Francouzskou Guayanu. Ačkoli jde o neoficiální komentář, francouzské deníky Le Figaro a Le Monde jej zveřejnily. Sarkozy dosud nepodal do prezidentských voleb oficiální kandidaturu. Očekává se, že tak učiní v únoru.
Sarkozy se rovněž poradcům svěřil, že v případě volební porážky skončí s politikou a začne klidnější život se čtyřdenními víkendy. Pracovní týden by prý začínal v úterý a končil ve čtvrtek večer. "V každém případě bych zcela změnil svůj život, už byste o mně neslyšeli." Hodlá prý následovat vzor britského expremiéra Tonyho Blaira, který teď vydělává slušné peníze.
