Belgická královská rodina je pohádkově bohatá. Všichni její členové si navíc každoročně nechávají vyplácet ze státního rozpočtu astronomické částky, což se nelíbí daňovým poplatníkům především ve vlámské části království. Belgický parlament vytvořil v listopadu loňského roku zvláštní pracovní skupinu, která má navrhnout seškrtání nejkritizovanějších výdajů na královy příbuzné. Je zřejmé, že nynější finanční krize nezůstane bez následků pro četné prince a princezny.
Král Albert II. dostane letos od státu více než 10,5 milionu eur (bezmála 300 milionů Kč), ze kterých si kromě jiného platí personál. Královna Fabiola, 80letá vdova po bývalém králi, takřka 1,6 milionu eur (zhruba 44 milionů Kč). Následník trůnu princ Philippe více než milion eur (asi 28 milionů Kč). Jeho mladší sourozenci princezna Astrid a princ Laurent každý po 350 tisících eur (každý skoro 10 milionů Kč). Dohromady 13,8 milionů eur. Jde o čistý příjem nepodléhající zdanění.
Přitom pouze král je ústavním činitelem a má na peníze podle ústavy nárok. Monarchovo příbuzenstvo je placeno z dobré vůle belgického parlamentu a může o své renty kdykoliv přijít formou zákona. Královy děti vyjma dědice trůnu do konce 90. let nedostávaly ze státního rozpočtu nic.
Vlámové královskou rodinu platit nechtějí
Až v roce 2000 odhlasovali poslanci peníze pro princeznu Astrid za její výkony ve funkci čestné předsedkyně belgického Červeného kříže (funkci mezitím opustila), a o rok později i pro prince Laurenta, jenž proslul jako znalec krásných žen a luxusních automobilů. Králova nemanželská dcera Delphine, jejíž existenci panovník přiznal ve vánočním televizním projevu v roce 1999, nedostává samozřejmě nic.
Zatímco ve francouzsky mluvící části Belgie je královská rodina stále velmi populární a výdaje na ni jsou všeobecně považovány za snesitelné, holandsky hovořící a racionálněji smýšlející Vlámové jsou o poznání kritičtější. Byly to právě vlámské politické strany tlačené vlámským veřejným míněním, na jejichž popud zahájila v horní parlamentní komoře činnost desetičlenná pracovní skupina pod vedením předsedy Senátu Armanda De Deckera, ve které jsou rovnoměrně zastoupeny všechny rozhodující politické strany. Navíc, krajně nacionalistická parlamentní formace Vlámský zájem - pro kterou ve velkých vlámských městech hlasuje až třetina voličů - se snaží prosadit úplné zrušení výplaty kapesného králově rodině.
Jde o tradici
K tomu v žádném případě nedojde. Je zřejmé, že král, vdova po minulém králi a následník trůnu budou renty dostávat dál. Je také pravděpodobné, že ani další dvě královy děti o kapesné nepřijdou. Přinejmenším dokud na trůnu bude jejich tatínek. Tradice má v Belgii velkou váhu a jednou přiznané požitky budou stěží odebrány, dokud nový král nebude skládat přísahu.
I když někteří vlámští politikové nad tím kroutí hlavou a poddaní z obou částí země k tomu ve sdělovacích prostředcích a na internetu říkají své. Politické strany nicméně signalizují, že každoroční valorizace královského kapesného nebude v příštích letech stejně velkorysá jako dosud (letos činila 6 procent) a že nová generace královských potomků už renty nedostane. Čtyřiasedmdesátiletý vladař má 12 vnoučat a další ještě mohou přijít na svět.
Majetkové poměry královské rodiny zůstávají zahaleny tajemstvím. Mluvčí paláce přiznal osobní úspory krále Alberta ve výši 12,4 milionů eur. Nezávislé zahraniční prameny odhadují celkový majetek rodu v hodnotě přes dvě miliardy eur. K tomu právo užívání hradů, zámků, vil, parků a loveckého revíru v Ardenách o rozloze 6700 hektarů.
Zlatý důl Kongo
Všichni Belgičané vědí, že jmění rodina nabyla především v bývalé středoafrické kolonii Kongo bohaté na zlato, diamanty a další suroviny o rozloze 77krát větší než Belgie, která byla před sto lety osobním majetkem krále Leopolda II. Všichni také vědí, že náklady na ochranu královské rodiny, na její cestování, reprezentaci, údržbu nemovitostí a další aktivity jsou hrazeny z vládních rozpočtů, především ministerstev vnitra, obrany a zahraničních věcí.
Veřejnost ani novináři však nevědí přesně, kolik na panovníka platí. A to je dráždí. V sousedním Nizozemsku jsou výdaje královského dvora podrobně počítány od roku 1972 a nárok na rentu tam mají pouze královna a následník trůnu.
Senátní pracovní skupina má v úmyslu povolat a vyslechnout odborníky na hospodaření monarchií z Nizozemska a Španělska, aby se inspirovala. Své závěry by měla oznámit v dubnu či v květnu, před regionálními a evropskými volbami, které proběhnou začátkem června. Vlámské politické strany mají v zásadě jasno už dnes: princové a princezny, kteří nejsou předurčeni vládnout, mohou pracovat.
Foto: Reuters, ČTK/AP
