Chronologický přehled zemí eurozóny, ve kterých se v souvislosti s hospodářskou krizí měnily vlády:
Irsko - Těžké dopady krize v Irsku, vyvolané zhroucením realitního trhu a následným ohromným zadlužením bank, které musel zachraňovat stát, vedly letos k pádu premiéra Briana Cowena a k únorovým předčasným volbám.
V nich s převahou zvítězily dosavadní opoziční strany, středopravá Fine Gael a Labouristická strana. Dosud vládní Fianna Fáil skončila totálním propadem. Premiérem se poté stal šéf Fine Gael Endu Kenny.
Cowenův kabinet ztratil podporu poté, co vláda loni přijala nepopulární pomoc EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Irové vládě vyčítali také to, že měla příliš blízko k bankám a developerům a ponechala jim volnou ruku. Irsko bylo přitom od začátku svého vzestupu v polovině 90. let označováno za "keltského tygra".
Portugalsko - Předseda vlády José Sócrates, který do čela vlády nastoupil v únoru 2005, podal demisi letos v březnu poté, co parlament neschválil úsporná opatření navržená jeho menšinovou socialistickou vládou.
V červnových předčasných volbách poté zvítězila opoziční pravicová Sociálnědemokratická strana (PSD), jejíž předseda Pedro Passos Coelho se stal premiérem. Portugalsko se letos v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční pomoc.
Slovinsko - Vláda premiéra Boruta Pahora padla v září, nepřežila rekonstrukci kabinetu spojenou s hlasováním o důvěře. Předčasné volby se budou konat 4. prosince.
Pahorova vláda se dostala do krize poté, co červnové referendum podle očekávání výraznou většinou zamítlo vládní návrh penzijní reformy, který by mimo jiné prodlužoval důchodový věk. Podle ekonomických odborníků je však reforma nezbytná pro zajištění rozpočtové stability Slovinska a její neuskutečnění by mohlo vést k dramatickému zadlužení země.
Slovensko - Kabinet premiérky Ivety Radičové (SDKU-DS) padl poté, co slovenský parlament 11. října neschválil posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny EFSF.
Radičová hlasování totiž spojila s vyslovením důvěry. O dva dny později Slovensko rozšíření pravomocí EFSF schválilo.
Pád vlády vyvolal vnitropolitickou krizi, kdy nebylo jasné, kdo v křesle ministerského předsedy povede zemi do voleb. Poslanci proto schválili dodatek k ústavě, který Radičové umožní setrvat v premiérském křesle až do voleb, které budou 10. března 2012.
Řecko - Socialistická vláda Jorgose Papandrea se ocitla na pokraji zániku již začátkem listopadu, kdy premiér přišel s návrhem uspořádat referendum o tom, zda Řecko chce pomoc od eurozóny. To u předních unijních politiků vyvolalo zděšení.
Papandreu poté návrh stáhl, ale 9. listopadu byl nucen podat demisi. O dva dny později složila přísahu přechodná vláda pod vedením ekonoma Lukase Papadimose, jejímž úkolem bude zajistit splnění podmínek pro přijetí záchranného balíku EU a dovést zemi k volbám.
Řekové se v minulých letech neúnosně zadlužili a loni v květnu dostali od MMF a eurozóny příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur. Ten je uvolňován postupně a věřitelé přitom kontrolují, zda Řecko plní dohodnuté podmínky.
Druhý záchranný program v sumě 109 miliard eur (2,7 bilionu eur) z letošního července na rozdíl od prvního programu předpokládá účast soukromých věřitelů, kteří Řecku budou muset část dluhové zátěže odpustit.
Itálie - Začátkem listopadu se ukázalo, že středopravicová vláda Silvia Berlusconiho ztratila většinu v parlamentu. Berlusconi podal demisi 12. listopadu po schválení balíku reformních zákonů, který po zadlužené Itálii požadovala Evropská unie.
Následující den byl sestavením nové vlády pověřen nezávislý ekonom Mario Monti, jehož vláda odborníků získala důvěru parlamentu. Nový kabinet, který má vyvést zemi z dluhové krize, by měl zemi vést do řádných voleb v roce 2013.
Španělsko - Socialistický premiér José Luis Zapatero, který stál v čele vlády dvě funkční období téměř osm let, v červenci oznámil konání předčasných voleb s cílem dodat zemi stabilitu.
Španělé totiž ztratili důvěru ve vládu, která nedokázala zemi odvrátit od dluhové krize a zkrotit téměř dvaadvacetiprocentní nezaměstnanost, jež je nejvyšší v Evropské unii. V nedělních předčasných volbách zvítězila jasně opoziční pravicová Lidová strana (PP) Mariana Rajoye.
