Rakouský parlament vyslovil nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruovanému kabinetu složenému z lidovců a nestranických odborníků hlasovali podle všeho mimo jiné poslanci za sociální demokracii (SPÖ) a protiimigrační svobodné (FPÖ). Výsledek hlasování oznámila místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ), aniž by upřesnila počty hlasů pro a proti. Svobodní opustili koalici s lidovci v důsledku své korupční aféry, která propukla před více než týdnem. Rakouský prezident Van der Bellen přijme ještě v pondělí večer předsedy všech parlamentních klubů a v 21.00 SELČ pak má vydat prohlášení.
Výsledek hlasování poslanců oznámila místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ), aniž upřesnila počty hlasů pro a proti. Podle agentury APA návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS. Poslanců SPÖ a FPÖ je ve 183členné rakouské Národní radě dohromady 103.
Alpskou republiku nyní k předčasným zářijovým volbám povede dočasný kabinet složený pravděpodobně výhradně z odborníků. Na tahu je nyní prezident Alexander Van der Bellen, který může stávající vládu krátkou dobu ponechat ve funkci, nebo hned pověřit nového kancléře sestavením kabinetu. Jako o možném úřadujícím kancléři se nejčastěji mluví o bývalém eurokomisaři pro zemědělství Franzi Fischlerovi (ÖVP).
Pondělní vyjádření nedůvěry parlamentem bylo vůbec první v rakouských poválečných dějinách. Stalo se tak navzdory historickému úspěchu lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž strana získala bezmála 35 procent hlasů. Podle analytiků voliči odmítli lidovce potrestat za to, že 17 měsíců působili ve vládní koalici se svobodnými.
Po roce 1945 hlasoval rakouský parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra ve 185 případech, nikdy však návrh nezískal potřebnou většinu.
Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po aféře, kterou odstartoval německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel zveřejněním videa, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc. Případ začalo vyšetřovat rakouské státní zastupitelství.
Po propuknutí krize Kurz minulý týden nejdřív z vlády propustil ministra vnitra Herberta Kickla, načež z kabinetu odešli i ostatní čtyři ministři z FPÖ. Nahradili je odborníci, ale poloúřednická vláda ovládaná lidovci neměla většinovou podporu v Národní radě.
Opozici Kurzův přechodný kabinet nepřesvědčil. "Jednal ve vlastním zájmu," zdůvodňovala v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Kurze obvinila z "bezuzdné, bezostyšné" touhy po moci. Největší opoziční strana Kurzovi vytýkala, že během krize opozici prakticky zcela ignoroval.
Kickl Kurze obvinil ze zneužití videa k upevnění své vlastní moci. "Svalil na celou stranu Svobodných vinu za selhání dvou lidí," řekl Kickl parlamentu. "Pokusil se těžit z obtížné situace vládního partnera," dodal exministr.
Samotný Kurz v pondělí večer své stoupence na lidovecké Politické akademii ujistil, že lidovci jsou připraveni k hladkému předání moci přechodné vládě a že ať bude přechodná vláda jakákoli, ÖVP ji podpoří.
Kurz pochválil práci své dosavadní koaliční vlády a její reformy a vyjádřil politování nad tím, že jedno video poškodilo nejen FPÖ, ale zničilo i celou vládu. FPÖ pak obvinil, že si rychle našla nového koaličního partnera, totiž SPÖ.
Své příznivce Kurz vyzval, aby bez zlosti a nenávisti přijali demokratické rozhodnutí parlamentu. Těm, kteří volali, že "Kurz musí pryč", dosluhující kancléř vzkázal: "Musím je zklamat, jsem stále tady a zůstanu i nadále."
