Kvóty v akci: Řecko přesunulo první třicítku běženců

Zahraničí
4. 11. 2015 16:21
První třicítka běženců se vydala z Řecka do Lucemburska.
První třicítka běženců se vydala z Řecka do Lucemburska.

Z Řecka se letecky přepravilo do Lucemburska prvních třicet běženců v rámci dohodnutého přerozdělování 160.000 uprchlíků mezi státy Evropské unie. Jde o čtyři rodiny ze Sýrie a dvě z Iráku. Je to poprvé, co na základě schváleného systému kvót opustili migranti Řecko. Dosud z jižní Evropy takto odcestovalo pouhých 86 uprchlíků.

S prvními třiceti běženci ze Sýrie a Iráku se na mezinárodní letiště Eleftheriose Venizelose východně od Atén přišel kromě řeckého premiéra Alexise Tsiprase rozloučit také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Do Řecka se rodiny dostaly přes Egejské moře z Turecka.

"Dnes jsme slavnostně zahájili velmi důležitý proces, proces přemísťování. Většina uprchlíků, kteří odjeli z Řecka do Lucemburska, ohrozila své životy cestou 'ohně a meče'," prohlásil Tsipras. "Jsme si vědomi toho, že 30 uprchlíků je jen kapkou v moři vedle tisíců lidí, kteří stále hledají naději. Chceme, aby se tento proces stal potokem a řekou solidarity," dodal řecký premiér.

Také Asselborn označil odlet třicítky uprchlíků z Řecka do Lucemburska za první symbolický krok a vyzval k urychlení procesu přerozdělování běženců. Právě Lucembursko bude nyní rozhodovat o žádostech o azyl této skupiny osob. Dva dny běženci stráví v registračním centru a na dva nebo tři měsíce dostanou dočasné ubytování, než jim, jak se všeobecně očekává, bude umožněno v zemi zůstat. Úřady jim mají pomoci sehnat bydlení a práci a také zapsat děti do škol.

Řecký premiér Alexis Tsipras, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.

Prostý výpočet přitom naznačuje, že z Řecka a Itálie by každý den muselo být přesunuto celkem 220 běženců, pokud by EU chtěla splnit svůj cíl přerozdělit tímto způsobem celkem 160.000 žadatelů o azyl za dva roky. Z Itálie ale zatím odcestovalo jen 38 lidí do Švédska a 48 do Finska.

Evropská komise si v minulých týdnech stěžovala, že státy nabízejí jen málo míst pro přijetí. Mluvčí komise Tove Ernstová uvedla, že 15 členských zemí dalo najevo ochotu uprchlíky přijmout. "Dostali jsme se k celkovému počtu 2314 míst," uvedla s tím, že naposledy Francie oznámila připravenost k převzetí 860 osob. V příštích týdnech proto očekává další přesuny právě do Francie a také do Finska a Švédska. "Proces začal a doufáme, že se v budoucnu zrychlí," uvedla mluvčí. Za zpoždění mohou také stále ne zcela funkční registrační místa v Itálii a Řecku, komise v minulých dnech také kritizovala, že státy EU jen pomalu nabízejí potřebné experty.

Přerozdělit by se z obou jihoevropských zemí mělo 120.000 registrovaných žadatelů o azyl; má se tak stát na základě kvót schválených navzdory odmítavému postoji Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Spolu s dobrovolným převzetím 40.000 osob, což členské země EU dohodly na jaře, se plán nyní týká celkem 160.000 Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii získat azyl.

Řecko se také stále intenzivněji zbavuje odmítnutých žadatelů o azyl. Večer odletí zpět do vlasti 70 Pákistánců, informoval řecký list Kathimerini. Jde za poslední rok a půl o první deportaci větší skupiny uprchlíků ze země. Od začátku roku se nechalo letecky dobrovolně přepravit z Řecka do vlasti 38 cizinců, nedobrovolně na základě soudního nařízení muselo odcestovat 578 lidí.

Na řecké ostrovy stále míří další vlny uprchlíků ze sousedního Turecka. Podle řeckých úřadů se v noci na dnešek u ostrova Lesbos utopilo v rámci tohoto úsilí pět běženců, z toho dvě děti. Těla utonulých našly hlídky Frontex, agentury pro kontrolu hranic EU. Další čtyři osoby, včetně jednoho dítěte, se jim podařilo zachránit z moře živé. Záchranáři zasahovali u gumového člunu se sedmi desítkami osob, ze kterého jich několik spadlo do moře.

Přesun uprchlíků ode dneška komplikuje v Řecku stávka lodních přepravců, která se dotkla i tří mohutných trajektů, které již řadu týdnů vozí tisíce běženců denně z východořeckých ostrovů většinou do Atén.

Autor: ČTK Foto: archiv , Michael Debets, Charles Caratini

Další čtení

V Indii ve 114 letech zemřel nejstarší maratonec na světě, srazilo ho auto

Zahraničí
15. 7. 2025
ilustrační foto

Zaskočená Moskva? Asi už začínají brát Trumpa vážně, ale válku neskončí

Zahraničí
15. 7. 2025
Kreml, srdce Moskvy, patrně bude brzy v dostřelu

Trump se zeptal Zelenského, jestli může Ukrajina udeřit až v Moskvě. Ten potvrdil

Zahraničí
15. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ