Dovolená se špicly
Kypr je významným špionážním centrem. Moc se o tom neví

Středomořský ostrov Kypr je nejméně 70 let strategickým uzlem výzvědných služeb. Učinilo se mnohé pro to, aby se tato skutečnost udržela mimo světla reflektorů, píše italský týdeník L´Espresso. Když v 70. letech investigativní novináři Duncan Campbell a Crispin Aubrey a whistleblower John Berry poprvé britskou veřejnost seznámili s rolí britské tajné služby GCHQ monitorující hovory a elektronickou komunikaci, byl Berry zpravodajským důstojníkem na základně Agios Nikolaos.

Když v roce 2003 Británie před invazí do Iráku oznámila, že zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna mohou zasáhnout britské základny za sotva 45 minut, šlo o základny britské špionážní služby na Kypru.

Když Británie dodala informace syrským povstalcům, kteří dnes bojují proti režimu Bašára Asada, pocházel materiál částečně z jejích kyperských základen vzdálených od syrských břehů 105 kilometrů.

Nicméně sám Kypr, ostrov špionů, zůstal z velké části mimo pozornost médií. Nejvýš se objevoval jen na okraji zpráv, ale nejčastěji byl zcela vynecháván, protože se vynaložilo velké úsilí, aby zůstal ukryt před zvědavostí veřejnosti.

Kypr se stal nejvýznamnější lokalitou pro elektronickou špionáž na Blízkém východě koncem 40. let, kdy radikální politické změny přinutily Brity, aby zavřeli základny v palestinském Sarafandu a egyptské Heliopoli. V roce 1947 byly operace přemístěny na Kypr - a tak se zrodila významná základna v Agios Nikolaos.

Když pak byly v 50. letech uzavřeny zpravodajské struktury na Srí Lance a v Habbáníji v Iráku, byly i tyto operace přesunuty na Kypr, který se tak stal hlavním centrem anglo-amerických odposlechů na Blízkém východě a v okolních regionech.

Britské zpravodajské služby rozšířily svou činnost za studené války. Kromě monitorování radiových komunikací na velkou vzdálenost byl aktivní projekt Sandra na kyperské hoře Olymp, který umožňoval kontrolovat letadla a rakety až v Sovětském svazu.

Britské a americké výzvědné letouny vzlétávaly z Kypru na nespočet misí, v jejichž rámci se fotografovaly citlivé lokality a sledovala komunikace.

Komunikace na Blízkém východě a na jihu Sovětského svazu rovněž monitoroval americký radiový vysílač Pusher, zatímco zařízení americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) na Kypru, spojené s velkými základnami NSA v německém Bad Aiblingu, zachycovalo izraelskou komunikaci.

Na ostrově byla rovněž radiová stanice britské rozvědky MI6 a vysílač Hlasu Ameriky.

Následně byl na Kypru umístěn první britsko-americký systém masové kontroly Echelon. Jeho obří satelitní antény byly situovány blízko základny Agios Nikolaos. Tehdy se začaly předávat informace přes satelity a Britové a Američané prostřednictvím Echelonu špehovali satelitní komunikaci, telefonáty a e-maily a zkoumali je na počítačových sítích uvnitř základny.

Když se však technologie dále vyvinula a od satelitů se přešlo na podmořské kabely z optických vláken, i při zachycování informací se přešlo ze satelitů k těmto kabelům.

A vezmeme-li v úvahu politické a vojenské aktivity Spojených států a Velké Británie na Blízkém východě - od studené války po konflikt mezi Izraelci a Palestinci, od válek v Afghánistánu a Iráku po Libyi a Sýrii - nepřekvapuje, že britské základny v srdci tohoto regionu jsou nanejvýše důležité i dnes.