Osel je nedílnou součástí kultury a historie ostrova Kypru. Dnes se může navíc opřít o výbor na svou záchranu, v němž se spojili kyperští Řekové i Turci, odhodláni zachránit zvíře, jež je trnem v oku místním farmářům i stavebním investorům. Několik stovek mladých kyperských Turků a hrstka kyperských Řeků se spojila, aby zachránila kyperského osla, když objevila desítku zastřelených zvířat v přírodní rezervaci Karpas na severovýchodě ostrova.
Výbor na záchranu osla, který má své internetové stránky na Facebooku, dokonce v polovině dubna uspořádal pohřeb zastřelených oslů nedaleko obce Rizokarpasu, aby se pokusil obyvatele pro svou věc získat.
Pohřební průvod byl zakončen na písčité pláži na okraji rezervace, která se v posledních 30 letech stala pro divoké osly útočištěm.
"Je to příliš nespravedlivé, jezdívali jsme sem o letních prázdninách a slýchávali jsme, jak oslové v noci chodí kolem našeho stanu," vzpomíná devatenáctiletá studentka Aysun Yucelová ze severní Nikósie.
Podle dvacetiletého Denize Direkciho, který pracuje na místní základní škole, jsou hlavními podezřelými z jatek farmáři, jejichž pole osli ničili. Ale členové výboru také hovoří o podezření vůči stavebním investorům, kteří netrpělivě čekají na to, až budou moci zastavět jednu z posledních chráněných oblastí ostrova rozděleného od roku 1974.
Podobný jev existuje i na řecké straně ostrova, kde stavební investoři zmařili plány na vytvoření přírodní rezervace na poloostrově Akamas na západě. Tam si farmáři zase vzali na mušku jiné typicky kyperské zvíře: muflona.
Karpaský osel je hrou osudu dědictvím invaze turecké armády do severní třetiny ostrova v roce 1974.
Kyperskořečtí farmáři, kteří tehdy prchali před tureckými vojsky, se uchýlili jižně od zelené linie dělící ostrov a svá zvířata opustili. Kyperskoturecké úřady nevěděly, co s nimi v době traktorů, a tak je převezly do Karpasu, kde od té doby žijí na svobodě.
Osel, vyskytující se na středomořském ostrově tisíce let, byl na Blízkém východě dlouho vážen pro svou velikost, sílu a vytrvalost. Byl také dobrým pomocníkem britské armády za obou světových válek.
V roce 1943 měla britská armáda na ostrově 23 tisíc oslů a zvířata se vyvážela do Egypta, do Súdánu a do Sýrie. Osel také posloužil jako základ pro vznik nových druhů mul vzešlých z křížení s koňmi.
Avšak o 60 let později jich je podle jedné studie jen kolem 800 a navíc jsou ještě ohroženi.
"Zavádějí v kraji vedení o vysokém napětí, proti čemuž jsme rovněž protestovali. Chtějí raději stavět luxusní vily, než aby vybudovali národní park. Osli jsou pro ně překážkou pokroku," bouří kyperskoturecký básník a spisovatel Jenen Selchuk.
Podle sběratele starožitností z Nikósie Tanju Nasira zaujímají úřady krátkozrakou politiku, protože osel je symbolem ostrova a turistickou atrakcí pro Severokyperskou tureckou republiku, kterou mezinárodní společenství neuznává.
Kontroverzní kyperskořecký dokumentarista Tony Angastiniotis, který žije v turecké části Kypru, soudí, že spojené úsilí obou komunit na ochranu kyperského osla může přispět ke znovusjednocení ostrova v době, kdy dialog znovu oživl díky zvolení nového kyperskořeckého prezidenta Demetrise Christofiase z konce února.
"Osli nás možná povedou k míru," říká Angastiniotis. "Jsou to přece jediní praví Kypřané."
Foto: Facebook KARPAZ EŞŞEKLERNİN YOK OLMASINA DUR DİYELİM!!!