Židovské ghetto
Láska za těžkých časů. U Osvětimi našli brož "kartu na chleba"

Více než 70 let po skončení druhé světové války se nedaleko Osvětimi našla brož, vypovídající o lásce za těžkých časů v židovském ghettu v Lodži. Brož z nerezové oceli má podobu přídělového lístku na chléb a daroval ji k výročí svatby své ženě Hele její manžel Pawel.

"Chleba byl na příděl a v ghettu byl tak vzácný, že představoval otázku života a smrti. Tedy ta brož představovala silně symbolický dar z lásky pro pár, který byl v ghettu zavřený," řekla Dagmar Kopiaszová, která řídí polskou nadaci pečující o pamětní místa.

Tato nadace již roky schraňuje předměty patřící obětem holocaustu, nalezené u polského města Osvětim, poblíž kterého byl za druhé světové války nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.

"Mé drahé Hele, k šestému výročí naší svatby. Pawel," je napsáno na zadní straně brože, kde je i datum "15. srpna, 1937-1943". Na přední straně brože je německy napsáno "lístek na chleba", jméno "Hinda Weiksel" a adresa "Hanseaten 42" v lodžském ghettu.

Brož našla po válce na skládce odpadků polská rodina, která nález uchovávala desítky let, než jej letos darovala nadaci.

Podobná brož je k vidění i v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad vašem. V lodžském ghettu ji vyrobil místní řemeslník Chaim Klieger, který z kovového odpadu zhotovoval hřebeny, brože a medailonky, aby je směnil za potraviny. Hodně z nich zachycovalo scény ze života v ghettu.

Lodžské ghetto bylo na polském území první, které bylo zcela izolované od okolního světa, a druhé největší po varšavském ghettu. Němci je zlikvidovali v srpnu 1944 vyvezením posledního transportu do Osvětimi; do té doby zde hladu a nemocem podlehlo okolo 44 tisíc lidí.