Českému prezidentovi Václavovi Klausovi se podařil nad očekávání mistrovský kousek, když podmínil ratifikaci lisabonské smlouvy tím, že Evropská unie musí nepřímo uznat Benešovy dekrety. Česká republika se o to v minulosti doposud marně snažila, uvedl ve svém dnešním vydání francouzský deník Le Figaro.
"Václav Klaus je osamocený člověk, jehož pero drží v šachu reformy přijaté 500 miliony Evropany nebo jejich zvolenými představiteli. Je to ale také zarytý taktik, ať již přetahovaná s 26 evropskými metropolemi o lisabonskou smlouvu dopadne jakkoli. Je krutou ironií osudu, že se českému prezidentovi povedlo z temné stránky evropských dějin učinit klíč k budoucnosti EU," tvrdí list.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus se vyjádřil k Lisabonu: zůstane Česko svrchované?
Die Welt: Klaus vodí EU za nos, ale Lisabon podepíše
Deník označil Benešovy dekrety za pekelný stroj, který má legitimizovat vyvlastnění a vyhnání nejméně 2,5 milionu Němců ze Sudet na základě kolektivní odpovědnosti, která se v současnosti odsuzuje.
"Vyhnání ze Sudet je ovšem jen jedním z případů rozsáhlejších a živelnějších 'etnických čistek' tam, kde vznikla sovětská okupační zóna. Na rozdíl od Polska a Sovětského svazu, které posouvaly svoje hranice na západ tak, jak to chtěli vítězové z roku 1945, Československo se zbavovalo překážející menšiny na území, které získalo nazpět. Proto bylo zapotřebí oněch dekretů," stojí v článku Le Figaro.
List přitom cituje českého politologa Jiřího Peheho, podle kterého z toho Češi mají dodnes špatné svědomí a zároveň se kvůli tomu necítí v bezpečí.
Zapomenutá stránka
Podle deníku jsou Benešovy dekrety, ona "zapomenutá stránka vedle zrůdnosti holokaustu", červeným šátkem pro býka na české politické scéně. Strachu z jejich zpochybnění využívali komunisté, sociální demokraté i konzervativci, tedy celá politická třída.
"Tím, že z nepřímého uznání Benešových dekretů učinil Václav Klaus klíč k parafování (lisabonské smlouvy), podařil se mu nade vše očekávání mistrovský kousek.
Lisabonská smlouva, projekt EU, kterou občas srovnává s bývalým Sovětským svazem, je totálně zablokovaná. Prezident se tak prosazuje sedm měsíců před parlamentními volbami. Konzervativci ho podporují. Sociální demokracie, která je jinak kritická, je zticha.
Vláda premiéra Jana Fischera, která je v podstatě pro rychlou ratifikaci, vyměkla a v Bruselu úslužně tlumočí požadavky Hradu. Jedině (bývalý český prezident) Václav Havel je opravdu pobouřen," komentuje dále francouzský deník.
"Od roku 1945 nikdo ani na Západě, ani v EU nikdy Benešovy dekrety neuznal. Nanejvýš se tolerovaly jako nevyhnutelný trest po totální válce. Z německé strany někdejší kancléř Helmut Kohl zpečetil usmíření (s Českem) v roce 1997. Z české strany Havel slíbil omluvu sudetským Němcům za utrpěné násilí. Ale dekrety, které jsou jablkem sváru s Berlínem a Vídní, zůstaly v platnosti. Při každé etapě evropské integrace Praha usilovala o jejich uznání nebo aspoň o výjimku. Doteď ale marně," pokračuje list.
Evropská charta nemá zpětnou platnost
Nynější Klausův manévr přitom hraničí s absurdností, protože se ví, že evropská charta základních lidských práv se v žádném případě nemůže zpětně vztahovat k tomu, co se stalo v roce 1945, uvádí deník.
Otázkou nyní prý je, zda je pro záchranu situace unie schopná něco obětovat, ale také, zda se Klaus spokojí s jakýmsi rádoby uznáním anebo je připraven maximálně využít svou výhodu a zadržovat pero až do nejzazšího konce.
Foto: ČTK/AP, Jan Schejbal, archiv Mediacopu
