V Berlíně se postarala o spor 19 metrů vysoká socha Vladimíra Iljiče Lenina (1870-1924). Žulový vůdce ruské revoluce, kterého po pádu berlínské zdi raději ukryli, přesněji zakopali do lesíka, by se měl stát součástí jedné výstavy. Uplynulého čtvrt století se však obří Lenin stal vpravdě součástí krajiny a obklopily ho různé chráněné zvířecí druhy.
A je jim spolu viditelně dobře. Ochránci zvířat proto chtějí, aby tato symbióza zůstala nedotčena.
Vladimír Iljič nebyl žádný obr, spíše prcek. Dotáhl to na pouhých 164 centimetrů výšky. Stalin byl jen o kapánek vyšší, měřil centimetrů 165. A když už jsme u sovětských celebrit, zmiňme ještě prvního muže v kosmu Jurije Gagarina, jenž převyšoval Stalina také o pouhý centimetr.
A takový Vladimir Putin? Mezi světovými státníky patří k takzvaným vyšším menším politikům, má 174 centimetry.
Ale zpět k Vladimíru Iljičovi v Berlíně, respektive v bývalé NDR, kde ho v žule nechali vyrůst na úctyhodných 19 metrů. Určitě by měl radost. Socha však ani v ústraní nedošla klidu, aktuálně se o ni pořádá tahanice.
Úřad pro kulturu berlínské čtvrti Spandau by chtěl mít obřího bolševika na připravované výstavě. Vždyť i odstrkovaný a kritizovaný má stále obrovskou symbolickou sílu. Exhibice se jmenuje Odhaleno - Berlín a jeho památníky. Jde o průřez za minulá staletí.
Na výstavu přitom žádá příslušná úřednice a historička Andrea Theissenová "jen" Leninovu hlavu, ale ta je vysoká 170 centimetrů. Vykopat Lenina z jeho nynějšího umístění se historička snaží už od roku 2009. Zatím marně. Na nepochopení naráží i u těch, kteří odmítají, aby se bývalý diktátor opět dostal na piedestal.
Nyní však Lenina začali urputně bránit také ochránci zvířat, konkrétně ze čtvrti Treptow-Köpenick, kde žulový nebožtík leží v zemi. Přesněji 120 kusů, které z něj zbyly. Milci zvířat jsou připraveni postavit se do cesty bagrům, které by se k místu přiblížily.
Hlavním argumentem ochránců jsou ještěrky obecné, které si ostatky žulového Lenina doslova zamilovaly. V kombinaci s písčitou půdou v místě (kdysi tam byl lom na písek) vytváří Iljič vpravdě ideální prostředí, ještěrčí eldorádo. Plazi tam mají chodbičky, skrýše a zimní kvartýrky. Je to ideální místo na snášení vajec.
Kdyby se měla část vyhrabat, bylo by nutné nejprve co nejšetrněji ještěrky vypudit. To by ale mohlo trvat měsíce, což se Theissenové a lidem kolem ní vůbec nezamlouvá.
Nestojí však proti ní jen ještěrky, ale i další tvorečkové a tvorové, z nichž má největší ekologickou váhu pár orlů mořských, kteří mají nedaleko pohřbeného Lenina hnízdo.
Chráněné opeřence by vyhrabávání sochy mohlo nepříjemně rušit. To vzbuzuje emoce i proto, že v širší oblasti Berlína jsou pouze dvě hnízda orlů mořských.
Aktivisté strany Zelených ve čtvrti Treptow-Köpenick usilují o to, aby se kusy sochy nezačaly vyhrabávat dříve než letos v září, aby měly ještěrky dost času na stěhování. Zelení našli podporu také u pirátů. Zmíněný kulturní úřad je "na mrtvici", protože připravovaná výstava začne dříve a Leninova hlava by se na ni musela umístit až se zpožděním.
Celá kauza má ještě další rovinu. Místo, kde leží kamenné Leninovy "ostatky", je totiž do značné míry tajné, mnoho lidí o něm neví. Nejen bojovníci proti komunismu se obávají, že jakmile se jednou v lesíku kopne, vejde lokalita ve známost a mohlo by se z ní stát kultovní, poutní místo pro rudé nostalgiky.
Podobné obavy se však pravidelně ukazují jako až směšné. Přesto ale pozor, Leninovi fanoušci zřejmě nespí! Třídní nepřítel o sobě už dal dokonce vědět, chtělo by se skoro říci červeně na bílém. Na inkriminovaném místě se nedávno objevil nápis vyvedený cihlami poskládanými na zemi.
V cihlách si tak bylo možno přečíst: "Lenine - přijdeme!" Teď už zbývá jen rozluštit, co se za tím skrývá. Zda šlo o vtípek, nebo zda německé hlavní město už brzy čeká nová bolševická revoluce.
