Lichtenštejský kníže nazval Německo Čtvrtou říší

Lichtenštejnský monarcha provokuje Berlín. Hans-Adam II. se v dopise pro Židovské muzeum v Berlíně ostře pustil do Německa a nazval ho Čtvrtou říší. Kníže v psaní zdůvodňoval, proč jeho malá země nezapůjčí do Spolkové republiky obraz ze svých sbírek pro chystanou výstavu. Německé ministerstvo zahraničí se ve své reakci na Jeho jasnost drží diplomaticky zpět.

V dopise, z něhož citují švýcarské noviny Tages-Anzeiger, Hans-Adam II. mimo jiné píše: "Už jsme přežili tři německé říše ... a doufám, že přežijeme ještě i čtvrtou."

"Tento výrok knížete je scestný," reagoval na monarchovu větu místopředseda Ústřední rady Židů v Německu Salomon Korn. K dopisu, kde Hans-Adam II. píše, že své sbírky nehodlá vystavit riziku selektivního výběru Německa, se ředitel muzea Werner Michael Blumenthal nechtěl vyjadřovat. Korn uvedl, že muzeum zvažuje, zda bude od knížete požadovat omluvu.

V pozadí nediplomatického výpadu Hanse-Adama II. je žádost Blumenthala, někdejšího ministra financí USA, zda by kníže nemohl Židovskému muzeu půjčit jeden obraz nizozemského malíře portrétů Franse Halse ze 17. století. Dílo, jež lichtenštějsnský monarcha získal na aukci v New Yorku, mělo být součástí výstavy s názvem Loupež a restituce. Kníže ale odmítl. Tages-Anzeiger připomíná letitý soudní spor knížete s Německem o obraz jiného holandského malíře, a sice dílo Velká vápenka od Petera van Laerse, který z dědictví rodiny zabavilo po 2. světové válce Československo.

Knížecí hrad ve Vaduz zatím ke kauze mlčí. Podle mluvčí lichtenštejnského panovnického zámku kníže pracovně odcestoval. Jeho odpověď lze čekat nejdříve příští týden.

Diplomatickou pozici zaujalo berlínské ministerstvo zahraničí. "Spolková republika Německo respektuje lidská práva a mezinárodní právní normy - samozřejmě i ve vztahu k Lichtenštejnsku." Bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi jsou prý "úzké a sousedsky dobré".

V poslední době tomu tak ale ve skutečnosti není. V roce 2002 bývalý pracovník knížecí banky LGT zcizil údaje některých klientů a předal je německému bernímu úřadu. Monarchie si tak pošpinila čistý štít ve světě uznávané země, která pečlivě střeží bankovní tajemství. Aféra se provalila před několika měsíci a vedla ke značnému napětí mezi Berlínem a Vaduzem.

Lichtenštejnům v minulosti patřila rozlehlá panství zejména na Moravě. Po roce 1945 byl jejich majetek na základě dekretů vydaných prezidentem Edvardem Benešem zkonfiskován. Dobový tisk je vinil z podpory nacistických okupantů. Spory o vyvlastněný majetek trvají mezi Prahou a Vaduzem dodnes. Občas se hovoří o studené válce.

Foto: archiv a Jan Schejbal