Lídři EU se shodli, že v čele Evropské komise bude Juncker

Zahraničí
27. 6. 2014 16:55
Jean-Claude Juncker.
Jean-Claude Juncker.

Lídři Evropské unie v pátek na summitu v Bruselu rozhodli o nominaci lucemburského expremiéra Jeana-Claudea Junckera na příštího předsedu Evropské komise. O návrhu musí ještě hlasovat Evropský parlament, stane se tak 16. července.

Ve stejný den se premiéři a prezidenti unijních zemí podle Van Rompuye sejdou znovu. Rozhodovat budou tentokrát o dalších vrcholných unijních postech, například o obsazení křesla šéfa evropské diplomatické služby

"Padlo rozhodnutí," komentoval Junckerův výběr Van Rompuy na internetu. O Junckerově nominaci se hlasovalo, proti byli britský premiér David Cameron a jeho kolega z Maďarska Viktor Orbán, uvedly zdroje obeznámené s jednáním lídrů unijních zemí. Hlasování pro Junckera dopadlo v poměru 26:2, podporovalo ho i Česko.

"Jsem hrdý a poctěn, že jsem dostal podporu," komentoval rozhodnutí summitu sám Juncker. Nyní se prý bude snažit zajistit si potřebné hlasy v Evropském parlamentu.

Na summitu lídrů EU.Hlasování při výběru nového šéfa Evropské komise je rozchodem s tradicí. Dosud byli předsedové komise vybíráni všeobecnou shodou. Podle unijních pravidel ale stačí, pokud nominaci podpoří při jednání summitu kvalifikovaná většina.

Země se mají podle lisabonské smlouvy o reformě institucí EU rozhodovat "s přihlédnutím k výsledkům voleb" do Evropského parlamentu.

Někdejšího šéfa eurozóny Junckera do čela komise prosazuje Evropská lidová strana (EPP), vítěz květnových voleb do Evropského parlamentu.

Juncker může v parlamentu počítat také s podporou druhých socialistů z S&D a nejspíš i liberální frakce ALDE. Ke zvolení potřebuje nadpoloviční většinu ze 751 europoslanců.

Tyto strany ale dávaly po květnových volbách k rozladění části hlav vlád unijních zemí najevo, že nikdo jiný než nominant vítězné strany nedostane v europarlamentu potřebnou podporu.

Na summitu v Bruselu se podepisovaly i asociační dohody.Německá kancléřka Angela Merkelová před novináři zdůraznila, že Juncker má evropskou zkušenost a v čele komise se bude snažit vyhovět zájmům jak členských zemí EU tak europarlamentu. Jako členka EPP lucemburského expremiéra veřejně podporovala. "Mám velký zájem na tom, aby Velká Británie byla nadále členem Evropské unie," zdůraznila dnes Merkelová k výhradám Londýna.

Cameron na své tiskové konferenci uvedl, že formální hlasování o Junckerově nominaci požadoval, aby se britský odpor dostal "do zápisu". Rozhodnutí pokládá za chybu a špatný den pro Evropu, protože nyní bude těžší EU reformovat před možným referendem o setrvání Británie v unii na konci roku 2017. Proces kolem nominace podle něj jen posílil názor, že EU se musí změnit. "Bude to tvrdý boj, ale prostě někdy musíte být připraveni prohrát bitvu, abyste mohli vyhrát válku," podotkl britský premiér.

Český premiér Bohuslav Sobotka hlasoval pro Junckerovu nominaci. Vysvětlil to respektem k výsledkům evropských voleb, nešlo však prý o automatickou věc. "Pro mne bylo důležité, že pan Juncker je člověk, který je skutečným Evropanem, není to populista, není to nacionalista," vychválil sociálně demokratický předseda vlády konzervativního Lucemburčana.

Pro Sobotku bylo při hlasování důležité také to, že Juncker je zkušený a pro pozici šéfa Evropské komise všestranně připravený politik. Cameron ani Orbán podle českého premiéra nenavrhli alternativu, jak dospět k tomu, aby kandidát členských zemí dostal v europarlamentu většinu.
Europarlamentní strany totiž už po květnových volbách k rozladění některých šéfů vlád unijních zemí dávaly najevo, že nikdo jiný než nominant vítězné formace potřebnou podporu nezíská.

Ačkoliv proti podobnému nátlaku mělo výhrady více zemí, jednoznačně a veřejně se proti v minulých dnech stavěl především Cameron. Londýn má ovšem výhrady také proti Junckerovi osobně. Muž, který v minulosti stál u mnoha unijních zákulisních dohod a prosazuje co nejsilnější evropskou integraci, není totiž podle názoru britského premiéra tím správným člověkem pro potřebné reformní změny unie.

Pravděpodobný nový šéf Evropské komise

V EU se Juncker zviditelnil už v prvním pololetí roku 1991, kdy Lucembursko předsedalo unii (tehdy Evropská společenství). Jako lucemburský ministr financí (1989-2009) tak půl roku předsedal schůzkám ministrů hospodářství a financí (ECOFIN), v době kdy se dojednávala Smlouva o hospodářské, měnové a politické unii, přijatá v Maastrichtu v prosinci 1991, jež položila základy eurozóny.

Od ledna 2005 do ledna 2013 byl stálým předsedou schůzek ministrů financů a hospodářství eurozóny, tzv. panem Euro, prvním v této funkci. Předtím řídil schůzky ministrů financí eurozóny vždy ministr financí země, která právě předsedala EU.


Do loňského prosince byl Juncker (od ledna 1995) premiérem Lucemburska - nejdéle vládnoucí předseda vlády země EU. V této funkci zastával zároveň jiné ministerské posty, například zůstal ministrem financí (od července 1989 do července 2009) či ministrem práce (od července 1984 do srpna 1999).

 

Juncker podal demisi na premiérské křeslo poté, co se loni v létě v parlamentu ocitl pod palbou kritiky za to, že nedokázal zamezit údajnému zneužívání moci ze strany lucemburských zpravodajských služeb. V říjnových předčasných parlamentních volbách sice jeho Křesťanskosociální lidová strana (CSV) zvítězila, nedokázala však sestavit vládu.


Jean-Claude Juncker se narodil 9. prosince 1954 v lucemburském Redingenu. Vystudoval práva na Štrasburské univerzitě a v roce 1980 se stal členem unie advokátů; v oboru ale nikdy nepracoval.Již v roce 1974 vstoupil do Křesťanskosociální lidové strany (CSV), jejímž byl od ledna 1990 do února 1995 předsedou.

V roce 1984 byl poprvé zvolen do lucemburské Poslanecké sněmovny a stal se ministrem práce ve vládě Jacquesa Santera. Krátce před dalšími volbami, v roce 1989, měl vážnou autonehodu, po níž byl dva týdny v komatu. Po uzdravení se v červenci 1989 stal ministrem financí.

 

Od roku 1989 do roku 1995 byl Juncker též guvernérem Světové banky, poté se stal guvernérem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Juncker je nositelem řady cen, vyznamenání a čestných doktorátů; mj. jednoho z nejprestižnějších evropských ocenění Ceny Karla Velikého (2006) Juncker je od roku 1979 ženatý s Christiane Frisingovou.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ