Lotyšští voliči v sobotu drtivou většinou více než 78 procent hlasů odmítli v referendu přijetí ruštiny jako druhého oficiálního jazyka v zemi. S odvoláním na zatím dílčí výsledky hlasování o tom informovala lotyšská ústřední volební komise.
Po sečtení dvou třetin odevzdaných hlasů bylo 78,25 procenta voličů proti a 21,5 procenta pro. Celostátní volební účast dosáhla 69,23 procenta, v metropoli Riga byla sedmasedmdesátiprocentní. V regionu Letgale s převážně ruskojazyčnými obyvateli u hranic s Ruskem a Běloruskem se referenda zúčastnilo 60 procent lidí.
"Je to otázka národní identity, což vysvětluje, proč většina lidí nepovažovala referendum za pouhou politickou hru a masivně se ho zúčastnila," komentoval situaci podle agentury AFP místní politický analytik z Lotyšské univerzity Ivars Ijabs.
Referendum iniciovala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190 tisíc podpisů.
Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.
Lotyšsko nabylo samostatnosti po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR.
Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.
