Legionáři
Lotyši pochodovali na oslavu esesáků, Rusové se bouřili

Stovky Lotyšů v sobotu pochodovaly hlavním městem Rigou na oslavu lotyšské jednotky zbraní SS, která za druhé světové války válčila po boku Němců proti Sovětskému svazu. Proti "pochodu legionářů" tradičně protestovali antifašisté a představitelé ruské menšiny.

Obě znesvářené strany shodně - ale v rozdílném čase - položily věnce k památníku svobody v centru Rigy. Úřady zmobilizovaly mohutné policejní síly, aby obě strany udržely od sebe. Několik lidí bylo zatčeno, jinak se ale událost obešla bez větších incidentů.

"Pochodu veteránů zbraní SS" se podle ruských médií zúčastnila asi tisícovka lidí, včetně několika politiků z vládního tábora a přívrženců z Litvy a Estonska. Legionářům antifašisté čelili heslem "Svět bez nacismu!" a zpěvem tradičních ruských písní, například "Tři tankisté".

Incidenty se vesměs omezily na výměnu nadávek, nicméně policisté zatkli čtyři lidi, včetně ženy, která strhla z věnce antifašistů u pomníku černou stuhu s nápisem "Památce obětí fašismu". Policisté se snažili dopadnout i antifašisty, kteří proti legionářům protestovali tím, že spustili sirénu jako za náletu bombardéru.

Kvůli příliš hlučným protestům ruskojazyčných demonstrantů nacionalisté ohlásili, že se budou domáhat odstoupení ministra vnitra. Rihards Kozlovskis ale demisi podat nehodlá, zákon podle něj hlučnost protestů neupravuje.

Nacionalisté podle agentury ITAR-TASS také zbili vůdce antifašistů Janise Kuzinse, ještě než stačili zasáhnout policisté, kteří jednoho útočníka zadrželi. "Rozbili mi nos, tekla mi krev," řekl Kuzins v rozhlase.

Mnoho Lotyšů považuje 16. březen za příležitost připomenout si padlé z lotyšských jednotek SS, které podle nich bojovaly proti sovětské okupaci. Mnozí Rusové naopak tuto připomínku považují za oslavy fašismu, což dali najevo i tím, že u pomníku osvobození zřídili šibenici a rozmístili fotografie z koncentračních táborů a poprav civilistů; v okolí Rigy bylo za války postříleno na 25 tisíc Židů.

Podle přívrženců legionářů byly lotyšské divize SS vytvořeny až v roce 1943, kdy už byla vyhlazena většina předválečné židovské komunity, asi 80 tisíc Židů. Považují to za důkaz, že tyto jednotky se na holocaustu nepodílely, jak tvrdí jejich odpůrci.

Pochody legionářů se v Lotyšsku konají od roku 1990; v minulosti je provázely i rvačky s protestujícími antifašisty a zásahy policie s desítkami zatčených. V prvních letech po znovunabytí nezávislosti šlo o oficiální svátek, než se pod tlakem z Ruska a Západu byl vyškrtnut z kalendáře. Tento týden lotyšský parlament zamítl návrh, aby se 16. březen stal památným dnem. Pochody se konaly v uplynulých letech i navzdory úředním zákazům, letos jej tedy radnice v Rize povolila.

Lotyšsko získalo nezávislost na Rusku po první světové válce, ale v roce 1940 zemi obsadila sovětská vojska a po německém útoku na Sovětský svaz následovala nacistická okupace. Po boku Němců či naopak Sovětů válčilo asi čtvrtmilionu Lotyšů, z nichž okolo 150 tisíc padlo. Další desetitisíce okusily deportace či pracovní tábory.