Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého neuznává opozice a řada západních států včetně Evropské unie, v pondělí řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už "velmi brzy" mohl nahradit jiný člověk. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát.
Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Hlasování podle opozice doprovázely podvody a oficiální výsledek neuznala Evropská unie ani například Spojené státy. Lukašenko v době nejsilnějších demonstrací slíbil, že odstoupí, ale až po schválení změny ústavy, jež by měla oslabit pravomoci prezidenta ve prospěch parlamentu. Opozice však požadovala jako první krok odchod Lukašenka.
"Jak lze odejít do důchodu a zabývat se něčím jiným, to si zatím nepředstavuji. To neznamená, že se budu křečovitě držet tohoto (prezidentského) křesla. Ne. Po mně přijdou jiní lidé, dokonce velmi brzy. Jen si nedělejte starosti" ohledně načasování, prohlásil autoritářský běloruský vůdce, který v zemi drží moc pevně v rukou už od roku 1994 a je označován jako "poslední diktátor v Evropě". Podle něj je nyní 15 až 20 osob, které by mohly na jeho místo nastoupit.
Lukašenko rovněž řekl, že ústavní komise, která připravuje doplňky a změny v základním zákonu, už ukončila první etapu své práce. Komisi, která má 36 členů, Lukašenko vytvořil prezidentským dekretem v březnu. V červenci byl zveřejněn základní návrh pozměněné ústavy. V něm se kromě jiného omezuje zvolení jedné osoby ve funkci hlavy státu v přímých volbách na nejvýše dvě pětiletá období. Zakotveno má být omezení práva prezidenta rušit rozhodnutí vlády a vydávat dekrety i odvolatelnost nejvyššího představitele za stanovených podmínek.
Lukašenko koncem července nicméně prohlásil, že uvedený návrh není dobře připravený, a vrátil ho k dopracování. Až bude s konečným návrhem spokojený, bude dokument, nejpozději v únoru, předložen ke schválení referendem. V pondělí v této souvislosti mimo jiné zmínil, že je pro to, aby po vzoru Ruska bylo národní právo nadřazeno právu mezinárodnímu.
