Maďarský premiér Viktor Orbán je známý svým otevřeným nepřátelstvím k migrantům. Postavil kvůli nim plot z ostnatého drátu na hranicích. Ale také doširoka otevřel dveře do země cizincům, kteří jsou dost bohatí, aby si mohli zaplatit za usazení se v Maďarsku, analyzovala agentura Reuters.
Systém spuštěný v roce 2013 přilákal tisíce převážně zámožnějších Číňanů, nadšených z toho, že se mohou těšit z čistšího ovzduší, možností vzdělávání a klidnějšího života v Evropě. Na rozdíl od běženců prchajících před konflikty na Blízkém východu tito přistěhovalci cítí, že jsou vřele vítáni.
"Je to úspěšný systém, protože přináší peníze do země a ani halíř neopouští zemi," prohlásil Orbán v parlamentu, kde odpovídal na interpelace opozice.
Jen Ting, který přijel do Budapešti s manželkou a dcerkou loni v dubnu, je docela typickým představitelem deseti tisíc Číňanů, kteří se do Maďarska v rámci tohoto systému přistěhovali.
Poté, co prodal dědictví po rodičích, si rodák z Pekingu koupil rezidenční dluhopisy za 300 tisíc eur (asi 8,1 milionu korun), za což on a jeho rodina získali právo žít pět let v Maďarsku, členském státu Evropské unie.
"Nepřijel jsem kvůli sobě, ale vysloveně kvůli vzdělání své dcery a její budoucnosti," řekl za pomoci tlumočníka.
Jeho dcera se zapsala do místní školy a naučila se trochu maďarsky. Od učitelů a vedení školy získala vřelou podporu a vyšli jí vstříc.
"V Číně se ekonomika rychle vyvíjí, ale znečištění je hrozné a města se rozrůstají tak rychle, že nemůžete sehnat vzdělání, které byste chtěli svému dítěti dopřát," vysvětlil Ting.
Přál si ušetřit dceru před krajním soupeřením mezi studenty v Číně, které přisuzuje přílišnému množství žáků v každé třídě. V Maďarsku je běžné, že ve třídě je nejvýše 25 žáků, což je podle čínských měřítek velmi málo.
Účastníci maďarského systému musejí mít prostředky nejen na vládní dluhopisy, ale i na tučnou provizi 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu korun) za vyřízení žádosti (letos byla tato částka zvýšena na 60 tisíc eur - pozn. red). Ale když je kauce po pěti letech splacena, dostanou zpět svých 300 tisíc eur a udrží si právo pobytu v Maďarsku.
Několik dalších členských zemí EU uplatňuje podobný systém, ale Maďarsko vychází laciněji než většina zemí a povolení k pobytu poskytuje hned.
Náruč otevřená bohatým cizincům, kteří podle úředních statistik jsou většinou Číňané, kontrastuje s osočováním, které si Orbán vyhradil pro statisíce uprchlíků prchajících v loňském roce do Evropy vesměs ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podle Orbána tito převážně muslimští uprchlíci ohrožují evropskou bezpečnost a křesťanskou civilizaci.
Ting odmítá jakékoliv srovnání mezi těmito migranty a těmi, kdo si zakoupili právo k pobytu: "Čínští přistěhovalci jsou zcela jiní. Mají úspory v Číně, majetek, jiná očekávání. Demograficky jsou odlišní. Pochybuji, že by vláda či veřejnost neviděly rozdíl. Je to tady pro nás dobré, nic špatného se neděje."
Mnozí Číňané jsou podnikatelé, kteří hledají příležitost k investování. Ting je spoluzakladatelem společnosti, která radí nově příchozím, do čeho vložit peníze v Maďarsku a okolí. Jednou ze společností, které probíral se dvěma čínskými páry v podkrovní kanceláři, byla firma Oxytree, která prodává rychle rostoucí dřeviny pro průmyslové a energetické využití.
"Chceme exportovat maďarské technologie a dobrá řešení do Číny," říká Tingův obchodní partner Čang Ťin-ťün. "Jsem tu dvacet let a mám za sebou klasickou cestu obchodování s oblečením a botami. S novými lidmi přicházejí nové nápady. Peníze jsou všude okolo, jen se dát do práce."
Wang Min-ťün, který do Maďarska přicestoval v únoru, dříve prodával v Kuang-čou audio systémy. Perspektivy pro své podnikání nad Dunajem vidí optimisticky.
"Až se seznámím s místním trhem, můžu to zkusit s hi-fi soustavami. Ale když to nevyjde, vložím peníze do něčeho jiného," prohlásil.
