Maďarský prezident László Sólyom odmítl udělit poslednímu komunistickému premiérovi země Gyulu Hornovi vyznamenání Velký záslužný kříž Maďarské republiky.
Udělit vyznamenání navrhla maďarská vláda v čele s premiérem Ferencem Gyurcsánym (Socialistická strana). Prezident své odmítnutí odůvodňuje Hornovou činností při potlačování maďarského povstání v roce 1956, kdy byl Horn členem komunistických ozbrojených milicí.
"Jsem zklamán a překvapuje mě, že si prezident Sólyom osobuje právo blokovat udělení vyznamenání, o němž v souladu se zákonem rozhodla vláda," řekl podle agentury APA premiér Gyurcsány (čti: Ďurčáň), který je na summitu EU v Bruselu a jenž svou politickou kariéru začínal jako vysoký funkcionář Svazu mladých komunistů (KISZ).
Prezident Sólyom (čti: Šójom), který býval ústavním soudcem, vyjádřil již ve čtvrtek námitky proti vyznamenání Horna. Podle něj to je "v rozporu se zásadami ústavy". Pověřil ústavní soud vypracováním expertizy, zda může odmítnout návrhy vlády na udělení vyznamenání.
Rakouská agentura APA připomíná, že Horn vstoupil do povědomí koncem 80. let, když s rakouským ministrem zahraničí Aloisem Mockem již 27. června 1989 symbolicky přestřihával ostnaté dráty "železné opony" na hranici obou zemí u Šoproně. Tyto snímky obletěly celý svět. Horn byl tehdy ministrem zahraničí ve vládě Miklóse Németha. Od roku 1994 do 1998 pak byl předsedou maďarské vlády.
Přičítají se mu značné zásluhy o rychlý přechod Maďarska od komunistického režimu. Velký záslužný kříž měl být Hornovi udělen 5. července k jeho 75. narozeninám.
Na fotografii maďarský prezident László Sólyom vítá jordánského krále Abdalláha, 14. červen 2007.
FOTO: REUTERS
