Národnostní problém
Maďarský vicepremiér žádá autonomii pro Maďary v Rumunsku

K přiznání autonomie pro 1,2 milionu etnických Maďarů žijících v Rumunsku vyzval v sobotu maďarský vicepremiér Zsolt Semjén. Takováto autonomie není žádný přehnaný požadavek, nýbrž pro jiné v Evropské unii normální přirozená realita, prohlásil podle rumunské agentury Mediafax.

Semjén přijel do Rumunska, aby tam s místními Maďary oslavil maďarský státní svátek. Na slavnostní shromáždění ve městě Targu Secuiesc za ním přišlo na 10 tisíc Maďarů. Přibližně stejný počet lidí se v sobotu sešel i na mítinku v hlavním městě Bukurešti. Maďarsko slaví 15. březen jako den začátku protihabsburské revoluce v roce 1848.

Maďarská menšina, která tvoří v Rumunsku přibližně sedm procent obyvatelstva, obývá hlavně oblast Sedmihradska. V 50. letech tento region získal autonomii, po několika letech byla ale po správní reformě zrušena. Po pádu komunismu se rumunští Maďaři opakovaně snažili autonomii bez úspěchu obnovit.

Rumunské zákony práva Maďarů chrání, zaručují jim mimo jiné právo na veškeré formy vzdělávání v rodném jazyce. Představitelé menšiny ale usilují o rozšíření práv a chtějí prosadit zákon, který by Sedmihradsku opět zajistil územní autonomii.

Trianonská mírová smlouva, podepsaná po první světové válce, Maďarsko připravila o dvě třetiny jeho tehdejšího území. Podle odhadu maďarských úřadů žije dnes mimo Maďarsko asi pět milionů lidí hlásících se k maďarské národnosti. Nejvíce jich obývá západ a centrální část Rumunska, jih Slovenska a severosrbskou Vojvodinu.