Maďarští extremisté z Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), kteří se v nedávných volbách dostali do Evropského parlamentu, tam chtějí žádat o zrušení takzvaných Benešových dekretů. Podle slovenské agentury SITA to v sobotu v Budapešti prohlásil místopředseda Jobbiku a nový europoslanec Csanád Szegedi.
Szegedi řekl, že první krok Jobbiku v EP bude žádost o zrušení poválečných dekretů bývalého československého prezidenta, na jejichž základě byli z Československa odsunuti příslušníci národnostních menšin, hlavně sudetští Němci a Maďaři.
ČTĚTE TAKÉ: Evropští extremisté slaví. V parlamentu se ale rozplynou
Maďarští národovci blokují slovenské přechody
Narozdíl od národních parlamentů členských zemí má ale Evropský parlament pouze omezené legislativní pravomoci. Nemůže rušit legislativu členských států. Poslanci ani nesmí sami navrhovat zákony.
Hodlá také tlačit na zrušení takzvané Trianonské dohody z roku 1920. Maďarsko na základě takzvaného Trianonu ztratilo při dělení Rakouska-Uherska dvě třetiny svého území a polovinu - převážně nemaďarského - obyvatelstva.
Slovenská národní strana známá svými protimaďarskými postoji výzvy Szegediho kritizovala. "Jednoznačnou odpovědí na rostoucí maďarský extremismus by mělo být přijetí usnesení EP o odmítnutí jakýchkoliv požadavků na změnu hranic v evropském prostoru a o odsouzení všech projevů extremismu," uvedla v prohlášení místopředsedkyně SNS Anna Belousovová. Dodala, že takové usnesení navrhne zástupce strany v EP.
Krize nahrává populismu a extrémismu
"Za několik generací nebo ještě dříve musí trianonské hranice upadnout v zapomnění," prohlásil s tím, že jde o jeden z hlavních cílů jeho strany. Jobbik chce z roku 2010 učinit rok Trianonu.
Szegedi promlouval na shromáždění Mládežnického hnutí 64 žup za přítomnosti zhruba 250 členů polovojenské extremistické Maďarské gardy a asi pěti stovek jejích sympatizantů.
Průnik Jobbiku do Evropského parlamentu nečekaně vysokým ziskem 14,77 procenta hlasů byl největším překvapením voleb do EP v Maďarsku. Krajně pravicová strana, která bude mít v EP tři členy, se vyznačuje protiromskou a protislovenskou rétorikou. Také v sobotu v Budapešti Szegedi podle Sme mluvil o "cikánské kriminalitě", "zrušení mafiánské politiky" a "likvidaci vlastizrádných médií".
Krajní pravice bodovala v deseti členských státech Evropské unie, kde získala více křesel než při posledních volbách v roce 2004. Její úspěch se obecně přičítá nynější hospodářské krizi, jež uvrhla především nové země EU do tíživé ekonomické situace. Jejich obyvatelé se s důsledky krize jen obtížně vyrovnávají, a popřávají proto více sluchu populistům a stranám z krajů politického spektra.
Foto: Reuters, ČTK/AP
