Mladí lidé z Makedonie si stěžují, že státní úřady nezaměstnávají žadatele podle jejich kvality, ale podle toho, zda vlastní stranickou průkazku vládních stran. Mnoho mladých z této multietnické balkánské republiky proto míří za prací do zahraničí, často i do Prahy, napsal server BalkanInsight.com. Místní vláda toto tvrzení popírá a problémy se zaměstnáváním zdůvodňuje krizí.
Mladé lidi, kteří získali vysokoškolské vzdělání doma nebo v zahraničí, státní úřady odmítají zaměstnat a důvodem je podle nich jejich neangažovanost v politice. Jiní naopak serveru BalkanInsight sdělili, že jim stranická legitimace pomohla. Nefér praktiky v tomto směru popisují i etničtí Makedonci i mladí zástupci čtvrtinové albánské menšiny.
V Makedonii vládne od roku 2006 koalice konzervativní Vnitřní makedonské revoluční organizace - Demokratické strany makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) a albánské Demokratické unie pro integraci (DUI), do níž se rekrutovali bývalí povstalci, kteří stáli za krátkým ozbrojeným konfliktem, jenž zemi ohrožoval v roce 2001. Obě strany prosazují vstup do EU.
"Dopředu víme, který z kandidátů se stane naším zaměstnancem," potvrdil BalkanInsight nejmenovaný státní úředník a dodal, že testy a pohovory jsou jen formalitou. Upřednostňování straníků zažila i bývalá zaměstnankyně vládního úřadu pro evropskou integraci Malinka Ristová. Od roku 2005, kdy Makedonie získala status kandidátské země EU, prý mnoho mladých lidí za státní i evropské peníze studovalo téma integrace v zahraničí, místa v úřadě však pro ně po návratu často nezbyla.
"Jsou to křivá obvinění od opozice," prohlásil ministr sociálních věcí Spiro Ristovski. "Všude je krize a lidé přicházejí o místa. Tahle vláda pomáhá mladým práci získat." BalkanInsight uvedl, že ačkoliv jsou obvinění z upřednostňování straníků rozšířená, neexistuje nezávislá statistika mapující příslušnost státních zaměstnanců k politickým stranám.
Počet zaměstnanců ve státní správě ve více než dvoumilionové Makedonii roste a stejně prý i jejich platy, navzdory celoevropskému trendu škrtů. V roce 2009 státní sektor zaměstnával 115 tisíc lidí, nyní je to 165 tisíc.
Čísla, která poskytla makedonská vláda Evropské komisi, však údajně nezahrnují asi 30 tisíc zaměstnanců s dočasnou pracovní smlouvou. Podle makedonských statistik je v zemi zaměstnáno celkem 645 tisíc lidí, a tedy každý čtvrtý pracuje ve státní správě.
Pro mladé, kteří nezískají místo doma, je častou pracovní destinací i česká metropole Praha, kde podle stránek BalkanInsight vytvořili malou diasporu často v barech a restauracích. "Lidé se tu nezajímají, odkud jste a koho jste volili," říká Bojana Mičkovská, Makedonka pracující v Praze pro počítačovou firmu. "Měl bych jet domů?" Tuto otázku si u půllitru českého piva klade Borče Nikolovski, který v Praze pracuje a taky studoval. "Pak jedu domů, vidím bratra, jak se zuřivě snaží najít práci, a moje dilema je vyřešené," dodává.
