Balkánská trasa
Makedonie zcela uzavřela hranici pro uprchlíky

Makedonie zcela uzavřela svou hranici pro uprchlíky. Země tak reagovala na rozhodnutí Slovinska a Srbska, které rovněž začaly uplatňovat nová opatření pro vstup na své území. Na řecko-makedonské hranici se přitom tísní tisíce běženců a další stále přicházejí.

Mluvčí makedonského ministerstva vnitra Natalija Spirovová upřesnila, že hranice zcela uzavřené nejsou. Jde o to, že na makedonské území bude vpouštěno jen tolik běženců, kolik jich bude moci Makedonii opustit. Dodala, že od pondělního rána do země z Řecka nepřišel žádný migrant, protože byla fakticky uzavřena balkánská migrační cesta.

"Nevím nic. To jsou pro nás špatné zprávy. Jako bomba," reagoval podle agentury AP na informaci 17letý Ahmad Mirza ze Sýrie, který na řecké straně hranice strávil se svou sestrou osm dní v napjatém čekání. Mirza se toužil jako tisíce dalších dostat do Německa. V Řecku zůstat ale nechce. "Řecko je chudá země," řekl.

Stovky uprchlíků na řecké straně hranice s Makedonií se podle médií začaly stahovat do ubytovacích center. Řada se jich z nehostinných podmínek u hraniční obce Idomeni, kde se kvůli čerstvým dešťům ocitla mezi hromadami bláta a obrovskými kalužemi, podvolila a přesouvá se do táborů například u Soluně nebo Atén.

Někteří běženci to zkoušejí dál

Podle řeckého deníku Ethnos ale jiní naději nevzdávají a domlouvají se s převáděči na tom, jak hraniční plot postavený Makedonií překonat. Plot totiž nebyl postaven v celé délce hranice. Pašeráci si účtují 800 eur (přes 21 600 Kč) za převedení do makedonské vesnice Selemli, která leží zhruba osm kilometrů na východ od hraničního přechodu.

Slovinsko začalo od půlnoci uplatňovat nový režim vstupu do schengenské zóny, a nebude proto přijímat migranty bez platných víz a pasů. Na tyto změny ihned reagoval Bělehrad a oznámil, že zavede stejná opatření na své hranici s Makedonií a Bulharskem, protože země si nemůže dovolit, aby "se stala sběrným táborem pro uprchlíky".

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zůstalo v Srbsku nyní "zablokováno" 1500 až 2000 běženců. Na makedonské straně hranice se Srbskem uvázlo kolem 1000 migrantů a dalších asi 400 se na této hranici nachází v "zemi nikoho".

Maďarsko v reakci na tyto kroky podle ministra vnitra Sándora Pintéra posílí policejní a vojenské hlídky střežící hranice se Srbskem. Počítá se s vysláním dalších 1500 vojáků. Upozornil také, že Budapešť podnikla přípravy na hranici s Rumunskem, aby v případě potřeby byla s to během deseti dnů i zde postavit plot, jak již učinila na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Dodal, že v poslední době byla denně zadržena stovka lidí snažících se dostat do Maďarska.

Uzavření Balkánské trasy

Země na takzvané balkánské migrační trase - od Makedonie přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko až po Rakousko - začaly již v únoru uplatňovat na hranicích přísnější pravidla pro vpouštění migrantů. To vedlo k výraznému snížení počtu postupujících uprchlíků a k jejich nahromadění v Řecku. Nyní je jich tam na 40 tisíc, z toho nejvíce - přes 13 tisíc - u přechodu Idomeni.

Řecké úřady usilovně budují 14 nových táborů pro nouzové ubytování uprchlíků o kapacitě 14 400 míst. První z nich by měl být uveden do provozu v neděli, kdy také podle všeho začne policie odvádět uprchlíky z divokého tábořiště u Idomeni.

Pracovníci Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) od pondělí rozdávají prospekty v arabštině, ve kterých jsou uprchlíci vyzýváni, aby se nechali přemístit do sběrných středisek. Text jim zároveň vysvětluje procedury, které je čekají v rámci podávání žádostí o udělení azylu.

Pracovníci jim dodatečně vysvětlují, že tato procedura může trvat dva až tři měsíce, přičemž je upozorňují na to, že není jejich právem si sami volit hostitelskou zemi. Připravují je tak na pokrok v oblasti přerozdělování uprchlíků mezi všechny státy EU, což některé z nich, jako jsou země takzvané visegrádské čtyřky, odmítají.