Makedonské přátelství z nutnosti. Drží hráz proti uprchlíkům

Zahraničí
18. 12. 2016 14:08
Čtěte TÝDEN.
Čtěte TÝDEN.

Makedonské volby vyhrála strana expremiéra Nikoly Gruevského - člověka, který odposlouchává i vězní své odpůrce, špicluje zahraniční diplomaty a iniciuje volební podvody. Drží ale také na jižní hranici hráz proti uprchlíkům, a tak s ním Evropa musí spolupracovat.

"Kde jinde lidé pracují zadarmo?" stěžuje si farmář Angel Tašev z jihomakedonského městečka Kavadarci. Na několika hektarech pěstuje víno, které ale prodá jen velmi obtížně, protože makedonské vinařství je kvůli nedostatečnému odbytu v problémech. Vinařské společnosti mají stále vyšší nároky na kvalitu, platí málo a až s půlročním zpožděním. "Až vstoupíme do EU, bude to lepší - víno se bude moci vyvážet a my dostaneme dotace. Bez nich nepřežijeme," říká Tašev a přitom krčí rameny: "Ale dočkáme se toho vůbec?"

Vstup do EU komplikuje politická krize a přetrvává i problém s Řeckem. Aténám vadí, že země používá název Makedonie, který si vyhrazují pro své kulturní dědictví a stejnojmennou provincii na severu Řecka. V poslední době se ale Makedonie ocitla v zájmu pozornosti Bruselu kvůli migrační krizi. Začátkem roku 2016 totiž vláda v metropoli Skopje vyslyšela diskrétní přání evropských lídrů, uzavřela jižní hranici a zadržela uprchlickou vlnu. I díky tomu si Brusel začal více všímat, co se vlastně v Makedonii děje.

Navenek Makedonie působí jako příjemná země s mnoha památkami a dobře fungující infrastrukturou, která se snaží lákat turisty - její krása je ostatně kromě zemědělských produktů jediné, co může jedna z nejchudších zemí Evropy nabídnout. Nic navenek nenasvědčuje, že se země zmítá v hluboké politické krizi mezi vládními konzervativci ze strany VMRO DPMNE vedenými expremiérem Nikolou Gruevským a opozičními sociálními demokraty Zorana Zaeva.

Když se Gruevski v roce 2003 stal předsedou strany VMRO DPMNE, zastával ještě proevropské postoje. V roce 2006 získal úřad premiéra a jeho devítileté působení pak charakterizoval list Politico jako "inženýrství ovládnutí státu." Postupně vycházelo najevo, že tajné služby odposlouchávaly na dvacet tisíc lidí včetně novinářů i lídrů opozice, běžné byly volební podvody (za minulých osm let se konaly čtyřikrát předčasné volby), korupce i kriminalizování oponentů.

V lednu 2015 nařkl premiér svého rivala z přípravy státního puče, několik dalších lidí včetně šéfa tajné služby kvůli tomu skončilo ve vězení. Podle publikovaných odposlechů měl mít v celé záležitosti prsty britský velvyslanec Charles Garrett, který prý nabízel opozičnímu lídrovi finanční podporu, a kdyby to nevyšlo, sliboval zajistit útěk. Vládě nakloněná zpravodajská agentura MINA ještě popichovala premiéra k větší tvrdosti: "Makedonie bohužel nemá svého Miloše Zemana, který by britského velvyslance vyhodil v první vteřině, když by se jeho jméno vynořilo na opozičním seznamu," napsala v komentáři.

Gruevského strana zvítězila ve volbách velmi těsně, získala 51 mandátů, sociální demokraté 49. Co bude dál, teď bude záležet na stranách albánské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatelstva. S dosavadním koaličním partnerem, partají DUI, dají konzervativci dohromady většinu a mohou vládnout dál. Evropě pak nezbude než spolupracovat s kontroverzním premiérem a nad autoritativními výstřelky přivřít oči.

Čtěte TÝDEN.* Kde je řešení makedonské krize?

* Může se Evropská unie v zemi více angažovat?

* Má Makedonie šanci na přijetí do EU?

 

Odpovědi na tyto otázky a celý text článku si přečtete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 19. prosince 2016.

Autorem článku je Šárka Kuchtová.

Foto: ČTK , AP/Boris Grdanoski

Další čtení

ilustrační foto

Poplatek za vstup do Benátek je protiústavní šílenství, uvedl exstarosta

Zahraničí
20. 4. 2025
ilustrační foto

Chystáte se do USA? Na hranicích vám mohou prohledat mobil i bez důvodu

Zahraničí
20. 4. 2025

Putin vyhlásil velikonoční příměří. Nabídl třicet hodin namísto třiceti dnů

Zahraničí
20. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ