Ještě před pár měsíci ho nikdo neznal. Proč by také měl - jeho strana Podemos (Můžeme) vznikla teprve v březnu. Ziskem pěti křesel ve volbách do Evropského parlamentu se ale uskupení kolem vlasatého Pabla Iglesiase postaralo o zemětřesení ve španělské politice. Jak k tomu všemu došlo?
Je tomu tři roky, kdy v krizí zmítaném Španělsku vypukly protesty organizované hnutím označovaném jako "pobouření" či 15-M. Postupně vyšuměly tak, jak se to vládám v západním světě hodí nejlépe, a mnozí si mysleli, že po sobě nic nezanechaly.
V neděli večer se ale ukázalo, že je to jinak. Iglesiasova strana, která z hnutí v mnohém vychází, získala v eurovolbách 1,2 milionu hlasů a skončila na čtvrtém místě. V několika regionech včetně Madridu byla dokonce třetí nejsilnější stranou. Výrazně jí samozřejmě pomohl jiný volební systém, než jaký je používán při volbách do kortesů (při volbách do EP je celé Španělsko jeden obvod, zatímco rozdělení obvodů v národních volbách zvýhodňuje dvě hlavní strany)
Základní myšlenka strany je podle Iglesiase jednoduchá: "Jsou to občané dělající politiku. Pokud se občané nedostanou do politiky, budou to jiní. A to otvírá dveře těm, kteří vás chtějí okrást o demokracii, práva a peníze," řekl britskému Guardianu.
Pětatřicetiletý politolog s vlasy v culíku, který byl v minulosti členem mladých komunistů, překvapil výsledkem svého uskupení všechny analytiky. S nynějším úspěchem se ale nechce spokojit. "Chceme vytvořit politickou většinu, která bude reflektovat většinu ve španělské společnosti," říká.
Mezi volební sliby Podemos patřilo zrušení daňových rájů, zavedení 35hodinového týdne či snížení důchodového věku na 60 let. V kampani si partaj musela vystačit s minimem prostředků. Spoléhala na crowdfunding a Iglesiasovo zdatné vystupování v médiích.
Podemos slibují, že zůstanou stejní jako jejich voliči ztrápení ekonomickými problémy. Ze svých europoslaneckých platů si prý ponechají jen 1930 eur (asi 53 tisíc korun), tedy trojnásobek španělské minimální mzdy. Zbytek poputuje do stranické pokladny nebo na jiné účely.
"Nebudeme do Bruselu létat business třídou. A pokud k nám přijde nějaká lobbistická skupina, oznámíme to veřejnosti," dušuje se Iglesias.
Úspěch Podemos vyvolal diskuze o budoucnosti španělského stranického systému, kterému od 80. let dominují lidovci (PP) a socialisté (PSOE). Obě hlavní strany získaly ve volbách celkově méně než poloviny hlasů, což je oproti 81 procentům z roku 2009 velký propad.
Zatímco volební lídr PP Arias Cañete zhodnotil výsledek jako vážné varování, vůdce socialistů Alfredo Pérez Rubalcaba v pondělí rovnou odstoupil s tím, že strana nezískala důvěru voličů.
Podle šéfa kampaně Podemos Iñiga Errejóna ale nezpůsobila volební šok primárně neoblíbenost tradičních stran, nýbrž přežívající odkaz nedávných protestů. "Mnoho z nás tam bylo, poslouchali jsme, co lidé říkají a dělali si poznámky. Beze změn, které hnutí přineslo na španělskou politickou scénu by existence Podemos nebyla možná."
