Vláda britské konzervativní premiérky Theresy Mayové utrpěla v úterý večer další nepříjemnou porážku v horní komoře parlamentu, když její členové napříč politickými stranami de facto podpořili setrvání Británie v jednotném trhu po odchodu země z EU. O příslušném dodatku k vládnímu zákonu o brexitu teď budou muset hlasovat poslanci.
Média označují výsledek úterního hlasování za šokující, senzační nebo za rebelii, protože stovka členů Sněmovny lordů - ať už vládní konzervativci, či opoziční labouristé - hlasovali v přímém rozporu s oficiálním postojem svých stran. Premiérka Mayová i vůdce labouristů Jeremy Corbyn jednotný trh odmítají.
Sněmovna lordů se vyslovila pro setrvání Británie v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Ten kromě zemí EU zahrnuje i nečlenské státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a poskytuje přístup na jednotný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu. Někteří právníci soudí, že brexit automaticky neznamená odchod země z EHP.
Podle serveru Politico je ale více než jisté, že Dolní sněmovna dodatek o EHP neschválí. Hlasovat by o něm měla ještě tento měsíc. Porážka ve Sněmovně lordů - už 14. týkající se klíčového vládního zákona o odchodu z EU - je však další komplikací pro Mayovou a její menšinovou vládu, která sama není v otázkách brexitu jednotná. Ministr zahraničí Boris Johnson například v úterý označil plán Mayové týkající se budoucího celního modelu s EU za "šílený".
Ještě větší problém je to ale podle médií pro Corbyna, který může očekávat vzpouru labouristických poslanců dlouhodobě podporujících setrvání země v EU, jakož i tlak takto naladěných labouristických voličů. "Corbynovi se (v úterý ve Sněmovně lordů) vzepřelo ohromujících 88 labouristických členů," připomíná Politico. K těmto členům se přidalo 18 rebelů z řad vládních toryů. Labourističtí členové Sněmovny lordů přitom od vedení strany dostali pokyn, aby se hlasování zdrželi.
Sněmovna lordů v úterý přehlasovala vládu také v některých dalších bodech. Například se vyslovila pro to, aby v brexitovém zákoně nebylo zmíněno přesné datum odchodu země z bloku, tedy 29. března 2019. To by podle členů Sněmovny lordů mohlo působit potíže, pokud by jednání s Bruselem trvala do poslední chvíle. Další dodatek, který Sněmovna lordů podpořila, se týká účasti v agenturách EU po brexitu.
