Spor
Média i ústavní soud. Brusel bude dál řešit situaci v Polsku
12.01.2016 20:30
Evropská komise obdržela v pondělí reakci Polska na otázky, které místopředseda komise Frans Timmermans poslal v prosinci do Varšavy v souvislosti se změnami kolem polského ústavního soudu. Řekl to mluvčí komise Margaritis Schinas. Evropská exekutiva tak má před svou plánovanou středeční "orientační diskusí" o stavu právního státu v Polsku k dispozici všechny reakce, které požadovala. Už minulý týden přišla z Varšavy odpověď na otázky týkající se situace kolem změn ve veřejnoprávních médiích.
"Dopisy nebudu analyzovat zde, v tiskovém sále. To se stane na politické úrovni," prohlásil mluvčí Schinas. Už v minulých dnech zdůrazňoval, že středeční debata komise není zahajovacím krokem několikastupňové procedury, která by teoreticky mohla vést až k omezení hlasovacích práv Polska v EU.
Nový dopis poslal Timmermansovi polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který jej také zveřejnil na svém twitteru. Napsal v něm mimo jiné, že místopředseda komise nezná skutečné dění okolo polského ústavního soudu, ačkoliv informace bylo možné získat na pracovní úrovni. Položené otázky označil za "nepodložená obvinění a neférové závěry" získané z médií.
Ziobro v textu popisuje postoj současné polské vlády, která se podle něj snaží obnovit právní řád a zajistit správné fungování soudu. Závěrem s poznámkou, že Polsko je suverénní a demokratický stát žádá Timmermanse, kterému připomíná jeho "levicovost", aby byl v budoucnu zdrženlivější při napomínání parlamentu a vlády takové země.
Na jednání komise nebude přítomen žádný představitel polské vlády, což je ale zcela obvyklé. Polský prezident Andrzej Duda je v Bruselu očekáván za týden, jednat bude především se svým krajanem, někdejším polským premiérem a nyní šéfem unijních summitů Donaldem Tuskem.
Základní hodnoty EU
Předseda komise Jean-Claude Juncker dal minulý týden najevo, že komise bude v přístupu k Polsku konstruktivní. Není podle něj navíc vůbec pravděpodobné, že situace dospěje do bodu, kdy by měly členské země rozhodovat o tom, že Polsko závažně a trvale porušuje základní hodnoty EU. Před podobnou situací se totiž podle pravidel přijatých v roce 2014 musí odehrát několik kol výměny názorů mezi komisí a polskou vládou. A ani tato procedura nebude ve středu spuštěna, připomínají představitelé komise.
Maďarsko, které bylo z podobných důvodů v minulosti samo kritizováno, už dalo najevo, že by případné hlasování blokovalo. Při takovém hlasování by byl potřeba jednomyslný souhlas všech zemí, kromě té, o níž se jedná. Dalším krokem by pak teoreticky mohlo být rozhodnutí kvalifikované většiny unijních států o pozastavení některých polských práv, včetně práva hlasovat.
Postup konzervativní polské vlády, která rychle mění dosud platná pravidla a podle opozice si především upevňuje vlastní moc v soudnictví a veřejnoprávních médiích, vzbudil pozornost členů komise už loni na konci roku. Místopředseda komise Timmermans se proto dvěma dopisy obrátil na Varšavu s žádostí o vysvětlení kroků kabinetu.
Sporná novela mediálního zákona například dává pravomoc jmenovat vedení a členy dozorčích rad veřejnoprávní televize a rozhlasu ministrovi státního pokladu. Až dosud byla tato místa obsazována na základě veřejných konkurzů.
První odpověď, týkající se právě situace v médiích, dostala komise 7. ledna. Text, který zveřejnil britský list Financial Times, odmítá pochybení polské vlády a varuje před "nežádoucím efektem" nespravedlivých, zaujatých a politicky motivovaných vyjádření na její adresu.
Situace ale rychle získala také politický rozměr, když se polští představitelé začali ostře vymezovat proti výrokům některých evropských a německých politiků.
Polsko-německý spor se tak před pár dny odrazil i v médiích podporujících polskou vládu: týdeník Wprost vyšel s obálkou připomínající časy německého útoku na Polsko ze září 1939, ale s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem EP Schulzem v hlavních rolích příštího "dohledu nad Polskem". Ke starší historické křivdě - rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko - se odvolala obálka časopisu wSieci s "carevnou Kateřinou Merkelovou" coby ústřední postavou.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.