Blízcí a spolužáci Anderse Breivika nemohou pochopit, co se z jejich kamaráda stalo. V mládí poslouchal hip hop a chodil s dalšími přáteli sprejovat graffiti do ulic Osla. Byl však politicky neaktivní. Co stálo za proměnou nenápadného hocha ve vraždící monstrum, si nedokážou vysvětlit.
"Už se necítím jako jeho otec. Jak tam mohl jen tak stát, zabít tolik nevinných lidí a ještě si myslet, že to je v pořádku?" řekl Jens Breivik v rozhovoru se švédským listem Expressen. "Měl zastřelit sám sebe a nezabíjet tolik lidí."
Otec Anderse Jens Breivik je bývalý diplomat, který si užívá penze na jihozápadě Francie. Se synem se nestýká od roku 1995. "Když vidím ta zvěrstva, jsem naprosto zděšen," řekl portálu telegraph.co.uk Breivik. "Všem, kteří kvůli tomu trpí, vyjadřuji svoji upřímnou soustrast.
Počet obětí řádění křesťanského fundamentalisty se ustálil na čísle 76, celé Norsko se zahalilo do tryzny za oběti. Breivik chtěl šíleným činem "probudit" Norsko a Evropu, poukázat zvráceným způsobem na ohrožení kontinentu přílivem muslimů. Vždy tak ale nesmýšlel.
"Jeden z jeho nejlepších přátel pocházel z Blízkého východu. Celou střední školu se spolu hodně přátelili a často si spolu vyrazili ven," vzpomíná jeden z Breivikových bývalých spolužáků. "Vydal se naprosto jiným směrem, než jak jsme ho znali ze střední školy," dodal pro server BBC.
Breivik v roce 1999 vstoupil do populistické Strany pokroku. Jeho názory se ale čím dál víc radikalizovaly a mladík se začal ztotožňovat s pravicovým extremismem.
