Berlín
Mělo být osm let v provozu. Letiště má však tisíce závad

Berlínské letiště Willyho Brandta mělo být už osm let v provozu. Zatím se ho ale kvůli technickým potížím ani na několik pokusů nepodařilo otevřít. Obyvatelé německé metropole jsou proto už velmi skeptičtí, když se zase mluví o dalším termínu, kdy by vzdušný přístav měl přivítat první pasažéry. Šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup ale ujišťuje, že tentokrát už to bude jiné, že to určitě vyjde a letiště se skutečně otevře příští rok na podzim. Zbývá už "jen" odstranit přes 11 500 závad.

"Jsme si jisti, že v říjnu 2020 otevřeme," zdůrazňuje zahraničním novinářům s odhodláním v hlase Daldrup, který ale i tak musí odpovídat na řadu pochybovačných dotazů. A není divu. Jeho předchůdci v čele letiště stejně přesvědčivě slibovali, že se vzdušný přístav, s jehož stavbou se začalo před téměř 13 lety, otevře v roce 2011, pak v roce 2012, a pak ještě v několika dalších termínech.

Nestalo se tak ani jednou, především kvůli zásadním problémům v prostorách prvního terminálu, kde chaotické vedení projektu vedlo ke stavbě místností, které vůbec nebyly plánovány, nebo vážným nedostatkům v protipožární ochraně. "Byla to stavební katastrofa," připouští Daldrup, podle něhož se nejvíce chyb udělalo v hektické snaze za každou cenu stihnout druhý termín otevření letiště v červnu 2012.

Chyby vedly nejen k opakovanému odložení zahájení provozu, ale také k výraznému zvýšení nákladů, které se podle německých médií vyšplhaly už na více než sedm miliard eur (180 miliard korun). "Jen na údržbu máme náklady zhruba deset milionů eur (258 milionů korun) měsíčně," vysvětluje Daldrup při prohlídce letiště, na němž je možné potkat zaměstnance čistící už léta nepoužívané toalety nebo kompletně připravené odbavovací přepážky, na které ale zatím jen sedá prach. Celkem se údržbě a ostraze prázdného letiště věnuje přes 100 lidí.

Šéf letiště, jehož areál místy zarůstá trávou, je ale přesvědčen, že se jejich pracovní náplň už brzy změní. Stavba hlavního terminálu je podle něj prakticky hotová a také problémy s protipožární ochranou se po mnoha letech konečně podařilo vyřešit. Podobně to prý vypadá i s drtivou většinou dalších nedostatků. S těmi zbývajícími, kterých ale bylo podle březnové zprávy kontrolorů jen v oblasti kabeláže stále 11 519, si podle Daldrupa stavaři poradí v příštích měsících. Kontroloři, kteří se na letišti pohybují už poslední tři roky, pak mají vše posvětit příslušnými razítky.

Zhruba za rok se první terminál, který má na 360 tisíc metrů čtverečních a několik tisíc místností, začne připravovat na provoz. K tomu bude potřeba kolem 10 tisíc dobrovolníků, s jejichž pomocí se budou půl roku testovat jezdící schody, výtahy, odbavovací přepážky, pásový systém pro zavazadla nebo bezpečnostní kontroly, tak aby se vše před ostrým startem vyladilo.

První skutečné cestující letiště, na které bude možné se vlakem z berlínského hlavního nádraží dopravit za 20 minut, odbaví podle aktuálního plánu příští rok v říjnu. V prvním roce provozu by jich podle Daldrupa mělo být zhruba 31 milionů. Do roku 2025 a dostavbě druhého a třetího terminálu má kapacita letiště, které nahradí dvě dosavadní, Tegel a Schönefeld, vzrůst na 45 milionů pasažérů ročně a do roku 2040 pak na 55 milionů.

Pro většinu Berlíňanů jsou ale takové plány hudbou daleké budoucnosti, kterou neposlouchají příliš vážně. Přes dvě třetiny z nich si totiž podle ankety listu Tagesspiegel stejně myslí, že se letiště v jižní části německé metropole nikdy neotevře.