Merkelová: Bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jen s Ruskem

Zahraničí
7. 7. 2016 13:35
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová.

Rusko kvůli svému chování během konfliktu na východní Ukrajině ztratilo důvěru členských zemí Severoatlantické aliance. V prohlášení před pátečním začátkem summitu NATO ve Varšavě to ve čtvrtek v německém parlamentu uvedla kancléřka Angela Merkelová. Obhajovala rovněž plánované rozmístění jednotek NATO v Pobaltí a Polsku. Naopak vicekancléř Sigmar Gabriel alianci vyzval, aby na summitu ukončila konfrontační kurz vůči Rusku.

Rusko "svými slovy a činy" během konfliktu na východní Ukrajině zpochybnilo základní princip neporušitelnosti hranic, uvedla kancléřka. Chování Moskvy v uplynulých letech proto podle ní "silně znepokojilo" nejen východní členy NATO.

"(Státy na východní hranici NATO) potřebují jednoznačné ujištění ze strany aliance," uvedla Merkelová. Rychlé vyslání vojáků v případě krizové situace podle předsedkyně německé vlády nestačí. NATO musí být na území svých východním členů přítomno už teď.

Odstrašování, které kancléřka označila za svou povahou "nanejvýš defenzivní koncept", a dialog nejsou podle ní protiklady, ale patří nerozlučně jedno k druhému.

"Jsme zajedno, že trvalé bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jen s Ruskem, nikoli proti němu," uvedla rovněž Merkelová.

Vicekancléř Gabriel na rozdíl od kancléřky NATO vyzval, aby v politice vůči Rusku nepřistupovalo k dalšímu zbrojení. "Musíme se sami sebe ptát, zda bude světu opravdu lépe, když budou obě strany pokračovat v manévrech u hranic, budou zbrojit a budou si navzájem vyhrožovat," řekl deníku Passauer Neue Presse.

Podle vicekancléře by aliance měla zahájit iniciativu za omezení zbraní v Evropě. Gabriel uvedl, že stejnou politiku už prosazoval na počátku 70. let tehdejší německý kancléř Willy Brandt. Právě snahy o zastavení eskalace studené války podle Gabriela otevřely cestu ke sjednocení Německa v roce 1990.

Summit NATO začíná v pátek ve Varšavě. Aliance by na něm měla schválit vyslání čtyř mezinárodních praporů na své východní hranice. Vojáci budou působit v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Velení praporů by se měli ujmout kromě Britů, Američanů a Kanaďanů právě i Němci. Povedou prapor o síle několika set vojáků v Litvě.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP , Geert Vanden Wijngaert

Další čtení

V Ženevě budou o mírovém plánu jednat zástupci EU, Británie, USA a Ukrajiny

Zahraničí
23. 11. 2025

Slovenská vláda chce novým zákonem ovládnout další úřad, opozice to kritizuje

Zahraničí
23. 11. 2025

Trump po kritice spojenců připustil, že jeho plán pro Ukrajinu není finální

Zahraničí
22. 11. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOV