Summit NATO
Merkelová: Bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jen s Ruskem

Rusko kvůli svému chování během konfliktu na východní Ukrajině ztratilo důvěru členských zemí Severoatlantické aliance. V prohlášení před pátečním začátkem summitu NATO ve Varšavě to ve čtvrtek v německém parlamentu uvedla kancléřka Angela Merkelová. Obhajovala rovněž plánované rozmístění jednotek NATO v Pobaltí a Polsku. Naopak vicekancléř Sigmar Gabriel alianci vyzval, aby na summitu ukončila konfrontační kurz vůči Rusku.

Rusko "svými slovy a činy" během konfliktu na východní Ukrajině zpochybnilo základní princip neporušitelnosti hranic, uvedla kancléřka. Chování Moskvy v uplynulých letech proto podle ní "silně znepokojilo" nejen východní členy NATO.

"(Státy na východní hranici NATO) potřebují jednoznačné ujištění ze strany aliance," uvedla Merkelová. Rychlé vyslání vojáků v případě krizové situace podle předsedkyně německé vlády nestačí. NATO musí být na území svých východním členů přítomno už teď.

Odstrašování, které kancléřka označila za svou povahou "nanejvýš defenzivní koncept", a dialog nejsou podle ní protiklady, ale patří nerozlučně jedno k druhému.

"Jsme zajedno, že trvalé bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jen s Ruskem, nikoli proti němu," uvedla rovněž Merkelová.

Vicekancléř Gabriel na rozdíl od kancléřky NATO vyzval, aby v politice vůči Rusku nepřistupovalo k dalšímu zbrojení. "Musíme se sami sebe ptát, zda bude světu opravdu lépe, když budou obě strany pokračovat v manévrech u hranic, budou zbrojit a budou si navzájem vyhrožovat," řekl deníku Passauer Neue Presse.

Podle vicekancléře by aliance měla zahájit iniciativu za omezení zbraní v Evropě. Gabriel uvedl, že stejnou politiku už prosazoval na počátku 70. let tehdejší německý kancléř Willy Brandt. Právě snahy o zastavení eskalace studené války podle Gabriela otevřely cestu ke sjednocení Německa v roce 1990.

Summit NATO začíná v pátek ve Varšavě. Aliance by na něm měla schválit vyslání čtyř mezinárodních praporů na své východní hranice. Vojáci budou působit v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Velení praporů by se měli ujmout kromě Britů, Američanů a Kanaďanů právě i Němci. Povedou prapor o síle několika set vojáků v Litvě.