Rozhodnutí
Merkelová bude znovu kandidovat na kancléřku, CSU to vítá
20.11.2016 12:54 Aktualizováno 20.11. 19:52
Angela Merkelová bude příští rok znovu kandidovat na funkci německé kancléřky. Oficiálně to oznámila v neděli večer na tiskové konferenci v Berlíně. Potvrdila tak informaci, kterou už dříve během dneška sdělila vedení své strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer tuto zprávu uvítal a Merkelové slíbil podporu své sesterské strany.
Merkelová na tiskové konferenci prohlásila, že je připravená opět nastoupit do čela CDU a v roce 2017 znovu kandidovat do úřadu kancléřky. Lidé by v této době měli málo pochopení, "kdybych nyní všechny své zkušenosti, schopnosti a talent znovu nedala do služeb Německu," řekla.
"Doslova donekonečna jsem o tom přemýšlela. Rozhodnutí kandidovat počtvrté po jedenácti letech v úřadu není nijak jednoduché," dodala.
"Je dobře, že je nyní jasno," prohlásil Seehofer podle agentury DPA v reakci na zprávy, že se Merkelová hodlá o vedení vlády znovu ucházet. Na tomto základě podle něj bude jasné, s jakými tématy strany půjdou do společné předvolební kampaně a kde přetrvávají rozdíly. Nicméně nyní nemůže být o "společné kandidátce na kancléře" žádných pochyb, dodal.
Takovéto rozhodnutí Merkelové se všeobecně očekávalo. V reakcích to dali najevo představitelé koaliční sociální demokracie (SPD) i opozičních stran Zelených a Levice. Vesměs oznámení přijali bojovně s tím, že se těší na volební boj s Merkelovou. Šéf parlamentní frakce SPD Thomas Oppermann například prohlásil: "Volby do Spolkového sněmu jsou otevřené, Angela Merkelová už není neporazitelná."
Německý deník Bild informoval, že podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění si ji za kancléřku nadále přeje 55 procent Němců.
Průzkumy dávají Merkelové dobré šance
Zhruba za dva týdny se koná sjezd CDU, který by měl Merkelovou na další dva roky potvrdit v čele strany. Parlamentní volby by se měly v Německu uskutečnit v září příštího roku.
Aktuální průzkumy veřejného mínění dávají Merkelové velmi dobré šance na to, aby po vítězných volbách již počtvrté sestavovala německou vládu. Žena, která je kancléřkou už 11 let, by se tím vyrovnala velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele spolkové vlády 1949-63) a Helmutu Kohlovi (1982-98).
S oznámením kandidatury Merkelová dlouho váhala a na všechny otázky, jestli se bude znovu ucházet o vedení vlády, v posledních měsících odpovídala, že rozhodnutí oznámí, až přijde vhodná chvíle.
Důvodem, proč si dvaašedesátiletá politička dávala na čas, bylo i to, že čekala, až se urovnají spory s CSU o řešení migrační krize. Ty dvojici partnerských stran rozdělily nejvíce za poslední desítky let a jednu dobu to dokonce vypadalo, že bavorská formace Merkelovou znovu nepodpoří.
Obama: Kdybych byl Němec, byl bych příznivcem Merkelové
Jak z CDU, tak z CSU ale v poslední době zaznívaly hlasy, že by kancléřka měla kandidovat znovu. Merkelová přes všechny výhrady k její migrační politice patří nadále mezi nejoblíbenější německé politiky a v rámci konzervativní unie nemá podle pozorovatelů reálnou alternativu. Ve čtvrtek ji podpořil i americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že kdyby byl Němec, byl by jejím příznivcem.
Merkelová křesťanským demokratům předsedá už od roku 2000, kancléřkou se stala jako první žena v dějinách spolkové republiky v listopadu 2005. V čele CDU stál déle jen Kohl, který stranu vedl 25 let.
Aktuální průzkumy dávají konzervativnímu bloku CDU/CSU kolem 32 až 35 procent hlasů, druhým sociálním demokratům zhruba 23 procent. Pokračování velké koalice, i když není preferovanou variantou ani jedné ze stran, se tak jeví jako nejpravděpodobnější východisko voleb do Spolkového sněmu.
Avizovaná třetina hlasů pro křesťanské demokraty znamená ale, že by dopadli hůře než v roce 2013, kdy dostali 41,5 procenta hlasů. Konzervativním stranám ubírá hlasy zejména protiimigrační Alternativa pro Německo, která už prorazila do několika sněmů německých zemí.
Angela Merkelová (62) - Politička, která vyrostla v někdejší NDR, vede německou vládu již jedenáct let, kancléřkou je od 22. listopadu 2005. Ještě o pět let déle pak Merkelová stojí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU). A přestože v souvislosti s uprchlickou krizí její popularita v posledních měsících kolísá, patří kancléřka stále mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky. Podle nejnovějšího průzkumu si na 55 procent Němců si přeje, aby Angela Merkelová setrvala ve funkci. Pokud příští rok ve volbách uspěje, může se v délce vládnutí vyrovnat Konradu Adenauerovi (kancléřem čtrnáct let) či dokonce Helmutu Kohlovi (šestnáct let). - Migrační politika německé vlády měla na osobní popularitu Merkelové negativní vliv, ještě loni v srpnu byla podle průzkumů oblíbená u 67 procent Němců. Pak ale přišla věta "Zvládneme to!" ("Wir schaffen das!"), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa, a podpora klesla o dvacet bodů. Později získala část důvěry zpět a dnes Němci víc než jí důvěřují jen ministru zahraničí a prezidentskému kandidátovi vládní koalice Franku-Walteru Steinmeierovi (75 procent) a ministru financí Wolfgangu Schäublemu (63 procent). - Desetiletí vlády Angely Merkelové budou mít ovšem Němci přes poslední rok provázený migrační krizí podle většiny komentátorů spojené s érou hospodářské stability a prosperity. Merkelová navíc dnes představuje nejdůležitější osobu v EU a její role se ještě posílila po britském hlasování o odchodu z unie. V tomto ohledu ale v posledním období čelila a čelí několika krizím, jako je krize eurozóny a Řecka, konflikt na Ukrajině a ruská anexe Krymu, které obnažily nejednotnost v zahraniční politice Evropské unie. - Její letitá strategie spočívala podle odborníků hlavně ve vyčkávání, mlčení, a pokud možno, udržování statu quo. Týdeník Die Zeit zavedl pro takový přístup termín merkelismus. "Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích - až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu," vysvětlil. Konsenzuální styl politiky Merkelové a schopnost nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech našel u Němců pozitivní ohlas. "Němci vůči ní cítí respekt, ale ne oddanost," dodal komentátor serveru Politico.eu Matthew Karnitschnig. - Ne každý je samozřejmě z kancléřky nadšen. Ostře se do ní pustil například v létě 2013 spisovatel Günther Grass, známý svými sympatiemi ke konkurenčním sociálním demokratům. Tento nositel Nobelovy ceny za literaturu o Merkelové prohlásil, že se v ní snoubí oportunismus, kterému se naučila v komunistické Německé demokratické republice, se zacházením s mocí, v němž ji prý vyškolil někdejší kancléř Kohl, pod jehož vedením se stala v lednu 1991 stala ministryni pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později šéfkou resortu životního prostředí. - Politička přezdívaná tehdy "Kohlovo děvčátko" zároveň stoupala na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyšvihla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se pak tato podruhé vdaná a bezdětná žena bez právního či ekonomického vzdělání stala předsedkyní konzervativní CDU. Formace se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých svých představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek". V lednu 2002 však musela Merkelová ještě přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi. - O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera. Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období. Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. - Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství však dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v osmdesátých letech dostala do Prahy a údajně v té době uměla slušně česky. Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. - Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. S prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem osmdesátých let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera. Svoje soukromí si ale bezdětná politička pečlivě střeží. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.