Merkelová chce vytvořit společnou evropskou armádu

V Evropské unii se rýsuje myšlenka unijních ozbrojených sil. Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v současnosti unii předsedá, považuje za žádoucí vytvořit společnou evropskou armádu. Ta by měla výhledově sloužit k obhajování míru, protože v EU je podle kancléřky válka "jednou provždy vyloučená". Merkelová to prohlásila v Berlíně v rozhovoru pro deník Bild před připravovanými oslavami 50. výročí vzniku evropských společenství.

"V EU se musíme propracovávat ke společné evropské armádě," uvedla Merkelová mezi odpověďmi na otázku, jak podle ní bude vypadat unie po dalších 50 letech. "Evropská komise bude muset být akceschopnější a s jasněji stanovenými pravomocemi. Evropský 'spolkový' stát ale z unie nebude ani za 50 let, zachováme různorodost národních států," dodala.

Za jeden z nejslabších a nejsmutnějších okamžiků dosavadních dějin EU považuje Merkelová počátek 90. let, kdy členské národy "nebyly schopny potlačit válku na Balkáně, na našem vlastním kontinentu". Označila to za "slabou chvíli, kdy EU nebyla schopna dostát své vlastní zodpovědnosti". Velkou válku v Evropě však do budoucna vylučuje. "V každém případě mezi státy Evropské unie. A musí to být naším cílem i pro celý kontinent," zdůraznila.

Otázka evropského sjednocování je proto podle ní i v současnosti "otázkou války a míru". "Nikdy bychom neměli mír a demokracii považovat za něco zcela samozřejmého, i když se (nynější) nejdelší mírové období v Evropě stalo díky unii důvěryhodnou normálností," řekla.

Obhajoba jednotné Evropy

Většina občanů unie pociťuje v současnosti EU jako velký společný trh, v němž lze volně cestovat, vyměňovat zboží a pracovat. "To nám přineslo větší blahobyt než doby uzavřených trhů," zdůraznila. Obhajovala i nutnost určitých jednotných norem EU, protože ty prý zvyšují konkurenceschopnost všech. Připustila však, že v některých případech je snaha o unijní předpisy špatná. "Například norma o povinnosti zastiňovat pivní předzahrádky před hostinci proti slunci. Něco takového je přehnané a my Evropané bychom se takovým věcem měli stavět lépe," řekla. Nelíbí se jí také snaha některých členů Evrospké komise posuzovat všechno jen očima zvýšení konkurenceschopnosti, protože pak často není brán zřetel na zakořeněné národní tradice. "Politika potřebuje tvůrčí prostor," zdůraznila s tím, že přehnaná unijní regulace by jej neposkytovala.

Každý Evropan může být podle Merkelové hrdý na to, že "jsme se za padesát uplynulých let naučili žít spolu v míru, aniž bychom se vzdali svých zvláštností". Nejlépe to podle ní vyjádřil český spisovatel Karel Čapek, "velký Evropan z Prahy: Stvořitel Evropy ji udělal malou a ještě ji navíc rozdělil na drobné kousky, proto se naše srdce těší nikoli její velikostí, ale její různorodostí".

Hrdí mohou být Evropané i na to, že na jejich kontinentu se pověstné nůžky mezi chudobou a bohatstvím nikdy nerozevřely tolik jako v jiných částech světa, a dále na svobodu, právní stát a bezpečný život pro nyní již téměř 500 milionů obyvatel. "Kdo by s tím mohl před 50 lety počítat?" uzavřela Merkelová.

Foto: Petra Mášová