Merkelová odmítá snížení minimální mzdy pro běžence

Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá výjimky z minimální mzdy pro běžence, kteří se v Německu budou ucházet o práci. Podle ní mohou uprchlíci být pro německou ekonomiku přínosní, i když je zřejmé, že jejich potenciál nebude možné využívat okamžitě.

"Musíme hledat možnosti, jak uprchlíky zaměstnat. Například by bylo možné upustit od písemných jazykových zkoušek a zavést možnosti zapracování, prodloužit nabízené stáže. To všechno můžeme udělat, aniž bychom zpochybňovali minimální mzdu," řekla kancléřka novinářům s tím, že podporu cítí i od velkých průmyslových svazů.

Pro snížení minimální mzdy pro běžence se tento měsíc v anketě institutu Ifo vyslovilo 56 procent německých profesorů ekonomie. Podle nich by to usnadnilo přístup uprchlíků na pracovní trh. Takový návrh ale odmítají odbory i ministerstvo práce. Mají obavy, že by to vyvolalo napětí na pracovním trhu, protože by se Němci mohli cítit vytlačováni levnou pracovní silou.

"Mezi uprchlíky, kterým bylo přiznáno právo pobytu v Německu a kteří jsou v pracovně aktivním věku, jich je zhruba polovina mladší než 24 let. To ukazuje, že mají potenciál pro německé hospodářství a my bychom jim měli dát šanci," řekla Merkelová. "Je samozřejmě jasné, že nebudou od prvního okamžiku připraveni ke stoprocentnímu pracovnímu výkonu. Je proto třeba vstřícnosti zaměstnavatelů při jejich zapracování, a tu zatím vidím," doplnila.

Zástupci průmyslu dali najevo, že politiku Merkelové v uprchlické krizi podporují. "Stojíme na straně Merkelové v otázce rozdělení uprchlické zátěže mezi členské státy EU i v její snaze o zachování otevřené Evropy. Německo z otevřených hranic profituje," řekl prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo.