Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) zůstane ve funkci až do konce volebního období v roce 2021, a to i kdyby se předtím rozpadla vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), je přesvědčena německá politoložka Andrea Römmeleová. Řekla to v Berlíně zahraničním novinářům. Sama má za to, že velká koalice i přes řadu problémů další dva roky vydrží.
"Myslím, že kancléřka Merkelová ve funkci vydrží až do roku 2021," míní Römmeleová, která připomíná, že vláda CDU/CSU a SPD se už přes všechny obtíže dostala za polovinu volebního období, a ukončit spolupráci teď by nedávalo příliš smysl. "Druhým důvodem je to, že Německo ve druhé polovině roku 2020 předsedá Evropské unii a nikdo nebude chtít jít do volební kampaně," vysvětluje.
Proto je politoložka z berlínské Hertie School přesvědčena, že se koalici, která už podle ní splnila vekou část svého programu, podaří urovnat i současné napětí vyvolané novým vedením SPD.
Do čela nejstarší německé demokratické strany, která v posledních letech prochází hlubokou krizí, se v pátek dostali levicově naladění a ke koalici kritičtí Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans. Oba nyní usilují o změny koaliční smlouvy, do níž chtějí prosadit další priority sociálních demokratů. Požadují mimo jiné postupný růst minimální mzdy na 12 eur (306 korun) za hodinu, výrazné zvýšení investic do infrastruktury nebo důslednější boj proti klimatickým změnám. Politici CDU/CSU zatím úpravy koaliční dohody striktně odmítají.
Podle Römmeleové je jasné, že se obě strany tváří neústupně, ve skutečnosti ale nemusí být složité najít kompromis. CDU/CSU by podle ní mohla podpořit další opatření v boji proti klimatickým změnám, která stejně část jejich politiků chce, a naopak u sociálních témat by ústupky odmítla. V takovém případě by obě uskupení svým voličům mohla jednoduše vysvětlit, že vyjednávání bylo úspěšné.
I kdyby se to ale nestalo a SPD skutečně koalici opustila, k předčasným volbám a konci Merkelové, která po nynějším funkčním období odejde z politiky, by to podle politoložky nevedlo. Dlouholetá kancléřka by totiž v takovém případě mohla vést menšinovou vládu CDU/CSU. I když s ní spolkový stát nemá žádné zkušenosti, nemusela by to pro konzervativní unii být nevýhodná varianta. Merkelová by skrze ni zajistila stabilitu, kterou tak často zdůrazňuje, a členové sesterských stran by obsadili všechny ministerské posty, díky čemuž by před volbami v roce 2021 byli více vidět a mohli se lépe politicky profilovat.
Spolkový sněm by navíc takovému kabinetu, který by si pro jednotlivé zákony musel hledat podporu u SPD, ale třeba také u dnes opozičních Zelených nebo svobodných demokratů (FDP), nemohl vyslovit nedůvěru. Musel by totiž zároveň najít shodu na novém kancléři, který by Merkelovou nahradil, což je za současného rozložení politických sil podle Römmeleové vyloučené.
Cestami, jak by Merkelová mohla ve funkci předčasně skončit, by tak byly jen její vlastní rezignace nebo hlasování o důvěře kabinetu, které by sama vyvolala, aby uspíšila cestu k předčasným volbám. Ani jednu variantu si ale politoložka představit nedokáže. "Po čtyřech volebních obdobích (v čele vlády) takto odejít, to neudělá," je přesvědčena.
