Pověst o krysaři z Hameln jako by se po víc než sedmi stoletích zase opakovala - dolnosaské město opět sužují krysy. Tentokrát ohrožují fontánu.
Hlodavci nahlodali elektrické kabely tak podivným způsobem, že pumpa od fontány při zapnutí odpojí od elektřiny semafory na křižovatce. Čím to, že se krysy usadily zrovna u fontány?
"Lidský faktor hraje velkou roli," vysvětluje pro server Dewezet.de Günter Löschner, novodobý krysař - totiž městský deratizér. "Lidé sedí okolo fontány a rozhazují chleba, krmí ptáky. V noci zbytky posbírají krysy. Se svou kořistí se ponoří do kanálů do podzemí, kde mají pěkně klid." Jenže podobnou chuť mají i na izolace kabelů, na nichž dovedou nadělat nemalé škody. Neuvědomují si, že riskují vlastní zdraví: "Někdy dostanou elektrickou ránu a okolo zůstávají mrtvoly."
Löschner má jejich skrýše vytipované a do podzemních tunelů samozřejmě dává jed, ale stoprocentně se mu krys zbavit nedaří. Podobně se krysy rozmohly třeba před třemi roky, byť ne přímo v centru historického města.
Tak jako tak, fontánu z 80. let se stejně radnice chystala zavřít, její údržba je nerentabilní - hlavně kvůli listí, které do ní padá z okolních stromů.
Krysař bez krys i dětí
Legenda o krysaři je ve městě stále slavná a přítomná v mnoha podobách, ať už v rámci místních zábav nebo lákadel na turisty. Obyvatelé Hameln hrají v létě v centru města na toto téma divadlo. Má spoustu variant, v té nejznámější Hameln sužují krysy, až krysař je odvede svou magickou flétnou. Když ale nedostane zaplaceno, odvede z města stejným způsobem děti. Konců je spousta, buď děti utopil v řece, zavedl do propasti, nebo třeba také vrátil, když konečně dostal zaplaceno.
Pověst se zřejmě zakládá na skutečné události, leč původně v ní krysy vůbec nefigurují. Stopy z 15. století říkají, že 26. června roku 1284. "Jistým pištcem, oblečeným ve všech barvách, bylo odvedeno 130 dětí pocházejících z Hameln." Až v 16. století se na pověst či pohádku naroubovaly hamelnské potíže s krysami.
Historici mají několik vysvětlení - děti mohla odvést náboženská sekta, vojenští verbíři nebo také mohlo jít o alegorii hromadné smrti. V současnosti řada odborníků předpokládá, že mladí odešli na východ kolonizovat kraje řidčeji osídlené než zhusta obydlené dnešní Dolní Sasko, což tehdy nebyl nijak vzácný jev. Krysař by tedy byl lokátorem, tedy vůdcem, který obvykle nepotřeboval flétnu, ale obratný jazyk, aby kolonizátory do svého projektu nalákal. À propos, ani nemuselo jít o děti, někdy se tak mohli označovat všichni občané města.
Některé výzkumy nalezly jména podobná saským třeba v Polsku, jiné dokumenty našly osadníky z Hameln v Sedmihradsku (dnešní Rumunsko). Od Hameln prý také může být odvozeno jméno zaniklé moravské vesnice Hamlíkov. Ten byl založen právě v polovině 13. století a kolonizován byl z Dolních Rakous a ze Saska.
