Romská menšina se v Evropě často velmi špatně integruje. V bulharském Lomu se však angažované obci a motivovaným zástupcům Romů podařilo dospět k harmonickému soužití. Město za to dostalo cenu Evropské rady.
Po pěší zóně v centru města se procházejí lidé, kavárny jsou plné, Romové zde sedí vedle Bulharů. Kavárna Elena patří Romce Veselce Asenové. Pro její hosty, většinou Bulhary, není její původ vůbec důležitý, řekla německé stanici Deutsche Welle. „Vůbec se necítím diskriminovaná. Mám spoustu bulharských přátel," dodává.
ČTĚTE TAKÉ: Rumunsko: Romové z Kluže půjdou za skládkou. Tak přežijí
Policisté na Slovensku ponižovali romské děti
To není v Bulharsku zrovna typické. Společnost se vůči Romům totiž často vymezuje, ale situace v Lomu je jiná. Zásluhu na tom má hlavně obec. Starostka Penka Penkova se romské komunitě v Lomu věnuje už dvanáct let. „Často se říká, že jsme tolerantní. Ale já vždycky tvrdím, že se jen staráme o potřeby občanů a spolupracujeme se zástupci Romů," vysvětluje.
Romové v obci podle starostky žijí již přes sto padesát let.
Nikolaj Kirilov, zástupce romské komunity, založil před třinácti lety nevládní organizaci Nadace lomských Romů. Jako předseda obecní rady v té době totiž viděl, jak úřady jinak zacházejí s Romy a jinak s Bulhary. „Škola s převahou romských dětí dostala desetkrát méně peněz než škola, kam chodí Bulhaři," vzpomíná si Kirilov.
Spolu s obcí se tyto nerovnosti podařilo odstranit a nyní je vzdělání pro všechny financováno stejně.
Lepší vzdělání, větší vliv
Do školy Christa Boteva ve čtvrti Mladenovo chodí převážně Romové. Pestře vymalované stěny jsou zde ozdobené kresbami dětí. Jsou sice zrovna prázdniny, ale školačka Juliana přesto sedí ve své lavici.
Její učitelka Bojanka Cvetanova ji doučuje matematiku. Julianini rodiče pracují v Německu, holčička proto bydlí u prarodičů, vysvětluje učitelka. „Doma jí nemá kdo s úkoly pomoci. Ale je skvělé, že sem babička Julianu pošle," dodává.
Pro mnoho místních Romů je vzdělání stejně důležité jako pro Julianinu babičku. Nyní téměř všechny romské děti dodělají základní školu a mnohé pokračují v dalším studiu.
Škola je díky evropským fondům skvěle vybavená. Má i vlastní knihovnu a rodičovský spolek. Učitelé pracují s interaktivními metodami.
Děti by se měly ve škole cítit dobře, říká ředitelka Dessislava Alexandrova. Ale nejdůležitější je kontakt s rodiči: „Snažíme se jim vysvětlit, jak moc je důležité, aby děti do školy posílali. Zapojujeme je také do každodenní práce. Navzájem nás to sbližuje," popisuje úspěšný koncept.
ČTĚTE TAKÉ: Srbští Romové: Vzdělání, to není pro nás
Romové tak díky lepšímu vzdělání pracují na radnici, u policie nebo ve zdravotnictví. Ale pro Nikolaje Kirilova není důležité, kolik Romů je v jakých institucích. „Pro mě je podstatné, že úřady mají pro romskou věc pochopení. Město Lom je jedním ze dvou měst v Bulharsku, která zavedla své vlastní prostředky pro integraci Romů," vysvětluje.
Romské organizace podle něj musejí začít více tlačit na místní úřady, aby konečně romské problémy vzaly na vědomí a začaly pracovat na jejich řešení.
Město Lom dostalo v březnu 2009 cenu Dosta! Evropské rady. Každoročně ji odborná porota uděluje obcím, které našly nové cesty pro integraci Romů do společnosti. Dosta znamená v romštině „a dost". Cena je součástí projektu „Rovná práva a zacházení s Romy v jihovýchodní Evropě" Evropské komise a Evropské rady.
Foto: Wikimedia Commons a dosta.org
