Miliardářova mrtvola záhadně zmizela – i s rakví
19.11.2008 20:18
Jako mystérium označují rakouští policisté zmizení ostatků miliardáře Friedricha Karla Flicka ze hřbitova ve Veldenu u jezera Wörthersee. Tělo se ztratilo i s rakví z mauzolea. Po neznámých lupičích zůstalo jen několik škrábanců na asi sto kilogramů těžké žulové desce, která rakev zakrývala. Rodina Flicků vydělala ohromné jmění na obchodech s Hitlerem.
„Je to opravdu záhadná věc. Vyšetřujeme ve všech směrech, ale zatím se nám nepodařilo určit žádný motiv," řekl rakouskému tisku Gottlieb Türk, mluvčí zemské policie v Korutanech.
Policie zjistila ztrátu těla zesnulého průmyslníka poté, co jí někdo oznámil poškození desky a žulových kamenů v hrobce. K činu mělo dojít minulý víkend. Dle Türka šlo o profesionální práci několika lidí, kteří měli zřejmě k dispozici nákladní vůz. Policie ale nenašla žádné stopy.
Policie zatím nevylučuje žádné pohnutky pachatelů, teoreticky se však jako
nejpravděpodobnější nabízí pokus o vydírání.
Již v prosinci 1991, krátce po
Flickově posledním sňatku s Rakušankou Ingrid Raggerovou, byl unesen bratr
novomanželky s požadavkem výkupného v dnešní hodnotě více než pěti milionů
eur (přes 130 milionů Kč). Únos skončil bez krveprolití, pachatelé byli zadrženi a odsouzeni.
Flick zemřel po těžké 5. října roku 2006 u jezera Wörthersee ve vile, kterou proměnil doslova v pevnost. Bylo mu 79 let. Jeho manželka a čtyři děti zdědily majetek odhadovaný na pět až šest miliard eur a rozdělily si ho rovným dílem.
Jméno Flick se dostávalo opakovaně do centra zájmu hlavně kvůli skvělým obchodům rodiny s nacistickým Německem, později, v 80.letech minulého století, kvůli aféře se sponzorstvím německých politických stran.
Takzvaná Flickova aféra (Flick-Affäre) stála křeslo spolkového ministra hospodářství Otto Graf Lambsdorffa (FDP).
Základní kámen k rodinnému jmění položil otec muže, jehož ostatky zmizely, Friedrich Flick (1883 až 1972). Jeho úspěch začal za výmarské republiky, vyvrcholil za Hitlerovy vlády v oblasti ocelářství a zbrojní výroby a dočasně se přerušil před Norimberským tribunálem. Ten Flicka odsoudil sedmi letům vězení.
Po třech letech byl ale Flick omilostněn a oživil a přeorganizoval své impérium. Flick-Gruppe měla roku 1984 obrat 22 miliard marek a zaměstnávala 43 tisíc lidí na celém světě. O rok později se Flick od svého impéria oddělil a prodal ho Deutsche Bank. Poté se kvůli daním odstěhoval z Německa do Rakouska.
Obrazy nesmrdí |
Téměř potají a bez hlasitých diskusí se Berlín rozhodl vystavit sbírku moderního umění Friedricha Ch. Flicka. Háček je v tom, že část jeho peněz pochází z dědictví po dědečkovi, Hitlerovu nejdůležitějším zbrojaři, v jehož továrnách zahynuly tisíce lidí. Hlavně ve Švýcarsku vzbudila možnost vystavit Flickovu sbírku vzrušenou morální debatu Děti přirozeně nemohou za své rodiče, natož prarodiče, takže by mohlo být úplně jedno, že Flickův stejnojmenný dědeček a odsouzený válečný zločinec byl primusem mezi zbrojaři Adolfa Hitlera. Věc má ale širší souvislosti. Štědrý dárce obrazů Berlínu totiž začal rozmnožovat majetek hlavně díky tomu, že zdědil 12 procent akcií Flickova koncernu. V jeho závodech zahynuly za války tisíce nuceně nasazených z východní Evropy. Jsou to tedy peníze "potřísněné krví". I nad tím by snad šlo mávnout rukou, kdyby... Kdyby se rodina Flicků dokázala postavit k minulosti čelem a třeba otevřela firemní archivy. To se ale nestalo. Bohatí potomci nacistického zbrojaře navíc odmítli finančně přispět do odškodňovacího fondu pro nuceně nasazené. Pod silným tlakem veřejnosti alespoň založili vlastní nadaci proti pravicovému extremismu a xenofobii. Pochopitelně se nabízí otázka, zda chce Flick mecenášským počinem částečně rehabilitovat rodinné jméno. A také druhá, proč Berlín sbírku vítá, zatímco jinde ji odmítli. Vládne snad v metropoli na Sprévě dvojí morálka? Podobným odsudkům se vedení města, koalice sociálních demokratů (SPD) a postkomunistů (PDS), vehementně brání. Je to jen další podnět k diskusi o německé minulosti, zaznělo z řad PDS. Je třeba se ohradit proti tomu, aby se lidé stali "rukojmími nacistických zločinů", říká berlínská ministryně kultury Christina Weissová. Jen ojediněle se ozvaly hlasy, že celá věc je skandální anebo přinejmenším kuriózní. Pro melancholické idealisty prostě není v moderním Berlíně místo, komentovala tichý radniční jásot nad Flickovou sbírkou místní rozhlasová stanice SFB. "Dnes nezískáte žádné mecenáše, pokud je nutíte ke kajícnickým protestantským rituálům," tvrdí dokonce známá německá moralistka a politička strany zelených Antje Vollmerová. Sbírka je zkrátka příliš lákavá.
Peter Podaný, Berlín (článek vyšel v tištěním Týdnu v březnu 2003) |
Foto: Der Spiegel a AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.