Zhruba miliardu eur mělo podle původních předpokladů stát nově budované sídlo Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Už to se v době, kdy jsou obecně snižovány výdaje na obranu, zdálo některým členským státům příliš. Teď se navíc ukázalo, že projekt bude kvůli problémům stavební firmy ještě podstatně dražší. Vedení aliance se snaží odvrátit blamáž.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen úzkostlivě dbá na svůj obraz na veřejnosti. Ve svých šedesáti letech se například nechává natáčet při joggingu se svými bodyguardy. V létě v úřadě skončí a jistě bude chtít, aby jeho šéfování bylo vnímáno jako úspěšné. Jedním z jeho trumfů měla být právě výstavba nové centrály.
Nová budova měla být jakýmsi symbolem modernizace aliance pod Rasmussenovým vedením. Kolos ze skla a oceli stojí přes ulici naproti současnému ústředí na bruselském předměstí Evere.
Do toho se zaměstnanci NATO přestěhovali v roce 1967 z Rocquencourtu u Paříže poté, co de Gaullova Francie o rok dříve vystoupila z vojenských složek organizace.
Dokumenty, které získal německý týdeník Der Spiegel, ale ukazují, že výstavbu, o které bylo rozhodnuto už v roce 1999 a jež začala od jedenáct let později, provázejí výrazné finanční problémy. Konsorciu BAM Alliance, které ji má na starost, dokonce hrozí platební neschopnost.
Původní náklady na stavbu jako takovou měly činit 460 milionů eur (asi 12,7 miliardy korun, v tendru se tehdy cenu podařilo ztlačit oproti očekáváním o cca 200 milionů eur). Kvůli údajně chybným výpočtům a dodatečným nákladům způsobeným nečekanými požadavky subdodavatelů, konsorcium požaduje na vícepráce 245 milionů eur (6,7 miliardy korun) navíc. Jinak hrozí pozastavením stavby.
Takový trapas si NATO nemůže dovolit. Rasmussen zástupce členských zemí o problémech informoval poprvé v prosinci. Apeloval na ně přitom, aby s celou věcí nakládali jako s důvěrnou.
Představitelé osmadvacítky sice zuří, ale nezbývá jim nic jiného, než poslat další peníze.
Mluvčí NATO Oana Lungescová pak uvedla pouze následující: "Výstavba nového ústředí NATO je rozsáhlým a komplexním projektem obsahujícím unikátní prvky souvisejícími s bezpečnostními požadavky. Takové projekty s sebou nesou riziko dodatečných nákladů a prodloužení doby stavby."
Hrubá stavba je už z velké části hotová, kompletní dokončení se ale očekává až na konci roku 2016, o devět měsíců později, než se plánovalo. Nové sídlo má pojmout více než čtyři tisíce zaměstnanců a diplomatů z členských států i partnerských zemí.
Problémy, které se během stavby objevují, netrápí jen Rasmunssena. Vrásky dělají i belgickému ministru obrany Pieteru De Cremovi, který má za projekt zodpovědnost. Navíc patří mezi ty, kteří by alianci po Rasmussenovi rádi vedli. Další potíže by mu jeho plány mohly nadobro zhatit.
Členské státy do rozpočtu NATO jakožto mezivládní organizace přispívají v míře závisející na výši jejich HDP. Podíl České republiky představuje zhruba 0,9 procenta.
