Polský ministr kultury Piotr Gliński v úterý v rozhovoru pro polské Rádio Zet vzkázal německým politikům, že nemají právo Polsko kritizovat. Gliński, který je též místopředsedou vlády, tak pokračoval ve slovních přestřelkách mezi politiky z Polska a Německa, které v předchozích dnech vyvolalo počínání nové polské vlády. Kritiky z obou stran se množí před středečním jednáním Evropské komise o situaci v Polsku po přijetí sporné novely zákona o médiích.
"Němci s námi nevyrovnali účet. Zničili Polsko jak materiálně, tak kulturně. Připomínám, že za války byla zorganizována systematická akce vraždění polské inteligence," prohlásil Gliński v polském rozhlase. "Mají jen malé právo (Polsko kritizovat) a budou ho mít ještě několik generací," řekl Gliński. Podle něj by některé národy měly zaujímat "trochu jiný postoj" ve svém chování a prosazování svých zájmů.
Kritika přišla i z druhé strany, když šéf výboru pro evropské záležitosti v německém parlamentu Gunther Krichbaum hájil právo Evropské unie prošetřit kauzu údajné kontroly médií a ústavního soudu novou polskou vládou. "Poláci nejsou jen občany Polska, ale i EU, a ochrana jejich práv je jedním z hlavních úkolů Evropské komise," řekl Krichbaum.
Napětí v polsko-německých vztazích se snažil v pondělí tlumit polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski, který po jednání s německým velvyslancem prohlásil, že jde jen o komunikační potíž s některými německými politiky.
V neděli šéf Evropského parlamentu, Němec Martin Schulz, pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Tyto výroky kritizoval v pondělí i europoslanec Alexander Lambsdorff, člen německé Svobodné demokratické strany (FDP), podle něhož se tak v Polsku jen posilují protiněmecké a protievropské nálady.
V sobotu se šéf poslaneckého klubu CDU/CSU v německém sněmu Volker Kauder vyslovil pro uvalení sankcí na Polsko, pokud Varšava bude nadále ignorovat normy právního státu. Ještě dříve se eurokomisař Günther Oettinger vyjádřil, že Evropská komise by měla po krocích Varšavy vůči justici a médiím dohlížet na dodržování právního státu v Polsku.
Novela mediálního zákona, kvůli níž si nová polská vláda vysloužila kritiku opozice i zahraničí, dává pravomoc jmenovat vedení a členy dozorčích rad veřejnoprávní televize a rozhlasu ministrovi státního pokladu. Až dosud přitom byla tato místa obsazována na základě veřejných konkurzů.
Polsko-německý spor se před pár dny odrazil i v médiích podporujících polskou vládu: týdeník Wprost vyšel s obálkou připomínající časy německého útoku na Polsko ze září 1939, ale s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem EP Schulzem v hlavních rolích příštího "dohledu nad Polskem". Ke starší historické křivdě - rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko - se odvolala obálka časopisu wSieci s "carevnou Kateřinou Merkelovou" coby ústřední postavou.