Balkánská trasa
Ministři vnitra Makedonie a Srbska proberou migraci v EU
23.02.2016 11:02
Ministři vnitra Makedonie a Srbska ve čtvrtek posnídají v Bruselu se svými protějšky z těch zemí EU, kterých se výrazně dotýká dění na takzvané balkánské migrační trase. Sejdou se ještě před začátkem čtvrtečního jednání ministrů vnitra celé evropské osmadvacítky.
Makedonie, přes kterou uprchlíci směřují z Řecka dál do Evropy, o víkendu výrazně přitvrdila podmínky pro vstup do země. Hranice je podle dostupných informací zcela uzavřena pro lidi původem z Afghánistánu, uprchlíci z Iráku a Sýrie musejí mít platné doklady vydané ve svých zemích.
Srbský a makedonský ministr vnitra Nebojša Stefanović a Mitko Čavkov by měli posnídat s kolegy ze Slovinska, Chorvatska, Rakouska a Německa. Ministři vnitra všech zemí evropské osmadvacítky se ve čtvrtek ovšem také sejdou se svým tureckým protějškem Efkanem Alou.
Turecko, odkud se na cestu do Řecka většina migrantů vydává, je nyní pro EU pro zvládnutí migrační krize klíčovým partnerem, se kterým byl loni na konci roku domluven v této otázce společný akční plán.
Potřebu kooperace s Ankarou potvrdil také unijní summit koncem minulého týdne. Jeho závěry ale zdůrazňují, že všechny strany - včetně Turecka - by měly skutečně začít plnit už dohodnuté kroky.
Pokles a nárůst
Nejnovější statistiky agentury Frontex hovoří o tom, že v lednu do Řecka dorazilo 68 tisíc migrantů, převážně z Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Je to sice oproti prosinci 2015 pokles o 40 procent, zároveň je to ovšem stále osmatřicetinásobný nárůst v meziročním srovnání.
Do Bruselu minulý čtvrtek kvůli teroristickému útoku v Ankaře nakonec nedorazil na okraj summitu EU pozvaný turecký premiér Ahmet Davutoglu. Unie proto chystá k migraci s Tureckem na počátku března mimořádnou schůzku. Její termín ještě nebyl s tureckou stranou napevno dohodnut, diplomaté nyní nejčastěji zmiňují pondělí 7. března.
Už tento čtvrtek čeká ministry vnitra EU v Bruselu další kolo diskusí o podobě budoucí evropské pohraniční a pobřežní stráže, zabývat by se měli také návrhem na změnu podoby kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru. Evropská komise v prosinci navrhla změnu schengenského kodexu tak, aby umožňoval též systematické kontroly vracejících se občanů EU. Opatření má pomoci odhalovat takzvané "zahraniční bojovníky", tedy radikalizované islamisty s evropskými pasy, kteří se do unie vracejí po pobytu například v teroristických výcvikových táborech či poté, co bojovali v řadách Islámského státu v Sýrii.
Šéf Europolu Rob Wainwright nedávno odhadl, že takových lidí může být nyní v Evropě až pět tisíc.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.