Ministři zahraničí Ruska a Spojených států po schůzce průmyslových zemí skupiny G8 zdůraznili trvající rozdílné názory na americký protiraketový systém v Česku a v Polsku. V Postupimi u Berlína se ministři účastnili setkání šéfů diplomacií G8 a připravovali vrcholnou schůzku, která se uskuteční 6.-8. června v baltském letovisku Heiligendamm. Osmička mimo jiné pohrozila Íránu dalšími sankcemi, nepovolí-li ve sporu o svůj atomový program.
"Raketový systém podkopává stabilitu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k americkému záměru v Česku a Polsku. Opakoval, že podle ruského názoru představuje "vážné ohrožení". Rusko kritizuje americký plán na stavbu protiraketového systému ve střední Evropě dlouhodobě. Považuje jej za ohrožení svých zájmů a varuje, že vyvolá nové zbrojení.
"Systém nemůže oslabit ruskou odstrašovací sílu," kontrovala americká ministryně Condoleezza Riceová. Připomněla, že protirakety USA mají sloužit jako obrana proti potenciální jaderné hrozbě z Íránu, kterou je třeba brát vážně. Oba ministři na společné tiskové konferenci nezačali o tématu mluvit sami, jen reagovali na novinářský dotaz.
K Íránu přijali ministři zahraničí Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Ruska a USA prohlášení, ve kterém uvedli, že "pokud Írán nebude následovat výzvy Rady bezpečnosti OSN, podpoří další příslušná opatření". Skupina G8 přesto dál sází na jednání o íránském jaderném programu, který podle ministrů hrozí šířením jaderných zbraní.
Teherán předtím opakoval, že nezastaví obohacování uranu, jak zní hlavní požadavek OSN. Prohlásil to hlavní íránský vyjednavač Alí Larídžání den před jednáním s nejvyšším představitelem Evropské unie pro zahraniční politiku Javierem Solanou. Vyjednávač EU má zplnomocnění světových velmocí - USA, Ruska, Číny, Velké Británie, Francie a Německa.
Rada bezpečnosti OSN od prosince už dvakrát vyhlásila sankce vůči Íránu kvůli jeho odmítání splnit rezoluce. Dalšími kroky hrozí i samostatně Spojené státy.
Ve škále otázek ministři probírali také spor o Kosovo, v němž nedospěli ke shodě. Lavrov znovu zdůraznil, že na budoucím statusu provincie se musejí shodnout Srbové a kosovští Albánci. Vyjádřil přesvědčení, že nebude nutné ruské veto v Radě bezpečnosti OSN.
Většina západních ministrů se naopak přiklání ke zprávě vyjednávače OSN Marttiho Ahtisaariho, která nastiňuje budoucí nezávislost Kosova. Tato provincie je od války v roce 1999 ve správě OSN.
Foto:
