Mládežnická organizace protestní Alternativy pro Německo (AfD) v neděli rozpustila svou zemskou pobočku v Dolním Sasku, kterou od září sledovala německá civilní kontrarozvědka. Vedení AfD zase v Berlíně oznámilo, že v uplynulých týdnech vyzvalo vícero problematických členů k odchodu ze strany. Potíže se sklony k pravicovému extremismu mají členové protiimigrační strany opakovaně.
Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka jmenuje, zatím nesleduje AfD jako celek, ale kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země, se zaměřil na některé její konkrétní politiky a mládežnické organizace.
Jednou z nich byla Mladá alternativa v Dolním Sasku, kterou v neděli zhruba třemi čtvrtinami hlasů podle rozhlasové a televizní stanice NDR mládežnická AfD rozpustila. Už v lednu by místo ní měla vzniknout nová Mladá alternativa.
Mládežnická organizace AfD v Dolním Sasku na sebe v minulosti upozornila například tím, že její někdejší šéf Lars Steinke označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Ospravedlňoval také nacistický útok na Polsko.
K podobně radikálně zaměřeným politikům AfD zřejmě směřoval i apel jejího vedení, aby stranu dobrovolně opustili. Pokud tak neučiní, pokusí se je AfD vyloučit, řekl v Berlíně šéf strany Jörg Meuthen. Informoval také o tom, že se členem AfD nesmí nově stát nikdo z organizace Pro Chemnitz, s níž ještě začátkem září politici AfD protestovali v tomto východoněmeckém městě.
Někteří pozorovatelé jsou ale přesvědčeni o tom, že hlavní problém má Alternativa pro Německo jinde. I v jejím vedení totiž jsou politici, kteří jsou známí radikálními výroky. Druhý z předsedů strany Alexander Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen "ptačím trusem" na úspěšných německých dějinách a předseda durynské AfD Björn Höcke zase památník holokaustu v centru Berlína označil za "památník hanby".
