Mladé hudebníky z Asie <span>přitahuje Chopinova</span> vlast

Rostoucí počet mladých asijských hudebníků si vybírá Polsko, aby si zde doplnili svá studia a pronikli do atmosféry velkého romantického skladatele Frédérika Chopina, jenž je v Asii velmi obdivován, píše agentura AFP.

"Miluji Chopinovu hudbu, je pro mě tak krásná a nostalgická, je velmi čistá a vášnivá. Proto jsem chtěla žít ve Varšavě, žít v Polsku," vysvětluje sedmadvacetiletá Aja Gokitová z Japonska, která se učí hře na klavír.

Aja patří ke čtyřicítce japonských a korejských studentů na Hudební univerzitě Frédérika Chopina ve Varšavě. Studuje tam již rok a chce zůstat ještě jeden, možná dva roky.

"V Koreji má největší význam technika. Myslím, že technika je důležitá, mnohem důležitější jsou však moje pocity," prohlašuje její dvaadvacetiletá kolegyně Džong Sodžinová. Také ona přišla za polsko-francouzským skladatelem, jehož dvousté výročí narození si svět připomene příští rok.

"Chopin se v duši národů dotýká strun, o jejichž existenci mnozí ani nemají zdání," soudí Ewa Izykowská, profesorka zpěvu na Chopinově univerzitě, která vyučuje v Jižní Koreji již čtyři roky.

"Pod maskou společenské konvence vřou city, lidé jsou plní zápalu, vášně," zdůrazňuje Izykowská, která je rovněž zástupkyní ředitele na polsko-korejské hudební škole založené před deseti lety společně s univerzitou Keimjung. Housle, klavír, skladba, zpěv nebo violoncello: studenti tohoto programu tráví tři roky v Jižní Koreji a pak dva roky v Polsku. Někteří se po získání diplomu rozhodnou zůstat ještě několik dalších let.

Univerzita Frédérika Chopina sice nemá podobný program s Japonskem, ale studuje tu téměř dvacítka japonských hudebníků, většinou klavíristů. S asijskými zeměmi rozvíjejí kontakty i další polské školy. Hudební akademie v Gdaňsku a Lodži připravují programy pro studenty z Číny, kde je studium klasické hudby rovněž na vzestupu. Na konzervatoři v Krakově studuje více než dvacítka Číňanů a asi patnáct jich je v Poznani.

"Mnozí z nich, například klavíristé, chtějí přijet do Polska, aby načerpali atmosféru, v níž žil Chopin. Mají pocit, že se jim tu lépe hrají jeho mazurky. A skutečně tomu tak trochu je," soudí Izykowská.

Pokud jde o kariéru, je realita tvrdá. Je-li těžké prosadit se v Evropě, pak v Polsku jsou pro Asijce možnosti nepatrné. "Z hlediska pracovních příležitostí se Polsko neotevírá. Je pro nás těžké najít práci," prohlašuje Kim Ranová z Jižní Koreje, která se učí zpěvu a chystá se stát se pedagogickou asistentkou polsko-korejského programu.

"Asijských hudebníků však bude stále více, díky jejich mimořádnému odhodlání a vůli bojovat, což jsou vlastnosti nezbytné pro umělce," soudí Izykowská.

Foto: profimedia.cz