Mladí Norové, které zpolitizovaly teroristické útoky pravicového radikála Anderse Behringa Breivika z roku 2011, budou hrát významnou roli v parlamentních volbách chystaných na 11. září. Hlasování se podle analytiků bude točit kolem řady témat, která jsou jejich srdcím blízká.
V roce 2011 zabil Breivik při pumovém útoku v centru metropole Oslo osm lidí a následně postřílel 69 účastníků mládežnického tábora Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya. Šlo o nejhorší násilí, které Norsko zažilo od druhé světové války.
Breivikovy atentáty motivovaly generaci mladých lidí, v té době dětí či teenagerů, aby se více zapojili do politiky, ať už na pravici nebo na levici, v odporu proti Breivikovým xenofobním a protimuslimským názorům. A data ukazují, že mladí voliči s největší pravděpodobností přijdou k volebním urnám ve větším počtu, než tomu bylo v minulosti.
"Cítila jsem v ten den hroznou bezmoc," říká jednadvacetiletá Anja Ariel Törnesová Brekkeová, která pár týdnů po masakru vstoupila do mládežnického křídla Dělnické strany. "Byl to způsob, jak vzdorovat. Chtěla jsem dokázat, že levice není oslabena, že existují lidé s podobnými názory, kteří nahradí ty, co byli zabiti," uvedla Brekkeová, která je nyní generální tajemnicí mládežnického křídla krajně levicové strany Rudých.
Brekkeová obchází školy v Norsku a snaží se přesvědčovat mladé, aby přišli k volebním urnám. Nedávno navštívila katedrální školu ve městě Hamar, které se nachází asi 120 kilometrů severně od Osla, aby se zúčastnila debaty s dalšími mladými politiky před 1250 středoškolskými studenty v přeplněné tělocvičně.
"Nerovnost v naší společnosti je stále větší. Chybí spravedlnost. Potřebujeme novou politiku," řekla Brekkeová shromážděným a dočkala se potlesku.
Marxistická strana Rudí by mohla být jedním z klíčových hráčů v pondělních parlamentních volbách, v nichž mají pravicový blok konzervativní premiérky Erny Solbergové a opoziční středolevé uskupení vedené šéfem Dělnické strany Jonasem Gahrem Störem vyrovnané šance.
Mladí voliči mají podle expertů ve srovnání s řadovými Nory větší zájem o témata jako je školství, klimatické změny a životní prostředí, zvláště pak v souvislosti s produkcí ropy a zemního plynu v Norsku.
Větší angažovanost je charakteristická pro "generaci Utöya", jak ji nazval politolog Johannes Bergh z ústavu pro společenský výzkum v Oslu. Podle Berghovy studie z roku 2015 uvedlo při posledních parlamentních volbách v roce 2013 téměř 14 procent prvovoličů, že patří k některé z politických stran, zatímco v roce 2009 to bylo pouze šest procent.
Prvovoliči se přitom nehlásili jen k Dělnické straně, jejíž mládež se stala přímým terčem Breivikova útoku, ale ke stranám celého politického spektra. "To nás překvapilo. Očekávali jsme, že mladí lidé budou vstupovat především do Dělnické strany," řekl Bergh.
"Bezprostředně po útocích jsme sledovali nárůst počtu členů mládežnického křídla Dělnické strany. Ale stejná věc se děla i u konzervativců. Breivikovy útoky byly totiž útoky na norskou demokracii, nikoli na jednu politickou stranu," dodal.
Od 22. července - což je zkratka, jež se vžila pro vraždění Breivika, který si po masakru z 22. července 2011 odpykává 21letý trest vězení s možností prodlužování na doživotí - také více mladých lidí chodí k volbám. Při posledním hlasování v roce 2013 odevzdalo hlasovací lístek 66,5 procenta voličů ve věku od 18 do 21 let, což znamenalo více než desetiprocentní nárůst ve srovnání s rokem 2009.
Je také patrné, že strany věnují mladým voličům více pozornosti. "Politici musejí naslouchat mladým lidem a musejí hledat cestu, jak je oslovit," uvedl Bergh.
Z dlouhodobého hlediska je Bergh přesvědčen, že efekt generace Utöya pomůže zajistit obrodu demokracie v Norsku. "Je to pozitivní jev. Když lidé začnou chodit k volbám v mládí, mají tendenci v tom pokračovat," řekl.
Klíčovým tématem voleb se tentokrát jeví budoucnost norského ropného sektoru. Malá, ale rostoucí Strana zelených, která slibuje během následujících 15 let zastavení průzkumu nových ropných ložisek a postupné omezování produkce ropy, by mohla rozhodnout o tom, kdo bude této skandinávské zemi vládnout.
I to měli nepochybně někteří prvovoliči v Hamaru na paměti. "Musíme omezit produkci ropy a respektovat pařížskou klimatickou dohodu," uvedla sedmnáctiletá Signe Dahlová. "Musíme změnit Norsko z ropného státu ve stát ekologický," prohlásila dívka, která už může jít k volbám, protože v letošním roce dovrší 18 let. Váhá, zda má odevzdat hlas Straně zelených, nebo Rudým.
Její osmnáctiletá kamarádka Silje Fuglebergová souhlasí. "Musíme přemýšlet také o jiných zdrojích, než je ropa. Musíme přemýšlet o budoucnosti Norska a o životním prostředí."
Před debatou Fuglebergová váhala mezi Socialistickou levicovou stranou a Rudými. Po debatě a po argumentech Brekkeové říká, že se rozhodla pro Rudé.
