Mladí dobrovolníci z několika zemí za pomoci sekyr, hrábí a zahradnických nůžek čistí v potu tváře ve Varšavě největší židovský hřbitov v Evropě, který byl desítky let téměř ponechán svému osudu.
"U vstupu do hřbitova jsou dobře udržované aleje a zachované hrobky, ale ostatní část hřbitova je jako džungle! Roste tu hodně plevele a stromy, které se tu objevily po druhé světové válce," vysvětluje skaut Stanislaw Knapowski z Poznaně.
Po dva srpnové týdny zbavoval Stanislaw hřbitov nežádoucí vegetace se šedesátkou mladých dobrovolníků z desítky zemí, včetně Španělů, Dánů, Němců, Finů či Bělorusů.
Hřbitov, svědek někdejší velikosti židovské komunity ve Varšavě, byl zřízen v roce 1806 a rozkládá se na ploše 33,5 hektaru. Pohřbeno tu je na 250 tisíc lidí, především příslušníků varšavské židovské elity, uvádí jeho ředitel Przemyslaw Szpilman.
V roce 1939 tvořili Židé více než 30 procent varšavské populace čítající tehdy 1,2 milionu osob. V celém Polsku žilo 3,5 milionu Židů, z nichž jen 200 tisíc až 300 tisíc přežilo holokaust.
Po druhé světové válce většina emigrovala. Poslední vlna emigrace přišla při antisemitské kampani komunistické vlády v roce 1968.
Dnes je v Polsku židovská komunita velmi slabá: jen sedm tisíc osob je členy třicítky židovských organizací a žije zde několik desítek tisíc Poláků židovského původu.
Varšavský hřbitov zasáhl podobný osud. Za války byl začleněn do ghetta a nacisté ho částečně zlikvidovali.
"Teprve po pádu komunismu v roce 1989 a s počátkem obrody židovské komunity ve Varšavě se o hřbitov začal někdo skutečně starat," vysvětluje Szpilman. Dnes hřbitov stále funguje a ročně tu je pohřbívána dvacítka osob.
"Židovská komunita tvořila významnou součást Varšavy a měla velký vliv na její život. Je naší povinností o taková místa pečovat. Tím spíše dnes, kdy tato komunita nemá ani finanční prostředky, ani lidské zdroje na to, aby se o hřbitov postarala," říká osmnáctiletá studentka z Varšavy.
S pracovními rukavicemi a velkými zahradnickými nůžkami odstraňuje plevel, křoviny a břečťan, který se hojně rozrůstá po stromech a náhrobcích a někdy je zcela zakrývá.
"Letos jsme za pomoci dobrovolníků dokázali vyčistit téměř tři hektary hřbitova," uvádí Aleksandra Waszaková z Nadace pro kulturní dědictví, která akci zorganizovala společně s nevládní organizací Civil Service International a jejím polským partnerem Jeden svět.
"Stromy náhrobní kameny poškozují, jejich kořeny je vyvracejí. A kvůli vegetaci je hřbitov velmi vlhký. To škodí kameni," vysvětluje.
Tento projekt byl zahájen před třemi lety a není jediný. Projektu, jenž se zrodil v roce 2010 na Facebooku, se jednou měsíčně účastní desítka až třicítka osob. Obnovovány jsou i další židovské hřbitovy v Polsku, například krakovský a lodžský.
"Někoho zajímá židovská kultura, jiný tu má pohřbené předky," říká spisovatel Jacek Dehnel.
Podle ředitele varšavského židovského hřbitova byla dosud obnovena jen asi čtvrtina: "Je to dlouhodobý proces, bude trvat desítky let. Doufám, že se toho dožiji."
