Amnesty International
Mocenské a finanční zájmy mají přednost před lidskými právy

V roce 2011 byla promarněna velká šance na změnu, kterou vytvořili svými protesty lidé z celého světa toužící po svobodě. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International (AI). V částech věnovaných situaci v Česku a na Slovensku organizace tradičně kritizuje situaci Romů.

"Rok 2011 byl plný turbulencí. Lidé požadovali svobodu a demokracii, vlády často reagovaly represivně nebo lhostejně," uvedl generální tajemník AI Salil Shetty. Podle něj finanční zájmy různých zemí dostaly přednost před lidskými právy a vládám šlo hlavně o udržení vlivu na Blízkém východě a v severní Africe.

Organizace také kritizuje Radu bezpečnosti OSN za nečinnost ohledně situace v Sýrii, kde podle AI panují podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti. "Postoj některých členů Rady bezpečnosti, kteří chrání Sýrii za každou cenu, ponechává odpovědnost za tyto zločiny nepostižitelnou a je zradou syrského lidu," uvedl Shetty.

AI dále konstatuje, že v 93 zemích docházelo k porušování svobody slova. V zemích bývalého Sovětského svazu či v Latinské Americe jsou podle ní zastrašováni obhájci lidských práv a novináři. V Asii země omezují užívání internetu, aby umlčely kritiky.

Zemím Evropské unie organizace vyčítá postup vůči nelegálním přistěhovalcům. Unie se podle AI nesnažila předcházet úmrtím imigrantů, kteří se plavili přes Středozemní moře, ale namísto toho se spíš snažila tyto lodě vracet do Afriky. Organizace také kritizuje deportace přistěhovalců z evropských zemí do Tuniska či do Libye.

Uplynulý rok nicméně podle AI přinesl i dobré zprávy. V první řadě organizace uvádí potvrzení trendu rušení trestu smrti. V roce 2011 se popravovalo ve 20 ze 198 států světa, což je proti roku 2001 pokles o třetinu.

AI také kladně hodnotí zadržení bosenskosrbského generála Ratka Mladiče, kterému se připisuje odpovědnost za vraždu 8000 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici v roce 1995. Rovněž oceňuje změnu situace v Barmě, kde vláda propustila 300 politických vězňů a umožnila disidentce a nositelce Nobelovy ceny za mír do Aun Schan Su Ťij kandidovat ve volbách.