Moderní černé pyramidy. Francouzi našli novou pýchu

Zahraničí
6. 8. 2015 19:54
Obyvatelé severu Francie už se za obří haldy hlušiny nestydí.
Obyvatelé severu Francie už se za obří haldy hlušiny nestydí.

Hlušinové kopce jsou v severní Francii nejjasnější připomínkou staletí těžby uhlí. Tamní obyvatelé se za ně dlouho styděli. V poslední době se ale vnímání lidmi uměle navršených obřích hromad mění. Dokonce začínají sloužit bohulibým účelům.

Viděl je každý, kdo projížděl po dálnici nebo po železnici krajem Nord-Pas-de-Calais. Z rovinaté krajiny zde vyrůstají nepřehlédnutelné černé kopce - pozůstatek průmyslové historie oblasti. Nejvyšší se nacházejí u obce Loos-en-Gohelle nedaleko Lens. Dosahují výšky až 180 metrů.

V pásu táhnoucím se podél belgické hranice se těžilo uhlí tři sta let. Poslední důl byl uzavřen před čtvrtstoletím. Dříve byly haldy synonymem znečištění a s tím, jak těžební průmysl skomíral, i úpadku. Dnes se k nim místní hlásí jako k hrdému symbolu zdejšího průmyslového dědictví.

V severní Francii se těžilo uhlí po staletí.V roce 2012 byla celá těžební oblast zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Prý ukazuje významnou éru v dějinách průmyslové Evropy a připomíná životní podmínky dělníků a solidaritu, kterou jejich práce vyvolávala.

"Výsypky reprezentují dřinu a těžkosti, kterým byly vystaveni naši předkové," říká průvodce Patrick Offe. "Lidé tu byli kvůli dolům tvrdí a pouta mezi nimi byla pevná. Život byl mimořádně těžký. Dnes jsme na to hrdí."

Ne všechny hromady mají pyramidový tvar jako ty u Loos-en-Gohelle. Ostatní bývají nižší a podlouhlé, v některých vznikly nádrže s vodou. V oblasti jich je údajně na tři sta, ty menší ale postupně zarůstají, takže přesný počet nikdo nezná.

Příroda na sebe opravdu nenechala dlouho čekat. Stačila poměrně krátká doba a lidmi vytvořené kopce se s její pomocí stávají estetičtějšími a více užitečnými. Nejdřív se objevil lišejník, pak malé rostlinky. Nyní už na svazích hald vyrůstají březové lesíky. A někde třeba farmáři nechávají pást kozy.

Pěstuje se tu dokonce i víno, a to na údajně nejsevernější vinici ve Francii. Založil ji Henri Jammet, původem z jihozápadního departementu Charente. Zásadní je podle něj stáří haldy.

"Čím starší, tím pravděpodobněji na ní něco poroste. V 18. a 19. století třídili uhlí rukama, takže mnoho z toho, co se odhodilo, obsahovalo dost uhlí a dalších minerálů. Časem se zde vytvořila sice ne úplně bohatá, ale přece jen docela úrodná půda," vysvětluje.

Vinici v Haillicourtu založil v roce 2011. V roce 2013 naplnil 150 lahví a loni už dvakrát tolik. Své víno nazývá Charbonnay - slovní hříčka ze slov "charbon"- uhlí - a "Chardonnay" - proslulá vinná odrůda.

V Neux-les-Mines zase vznikl umělý lyžařský svah. Jinde se po hromadách prohánějí běžci a cyklisté. Lidem a přírodě se navracejí haldy i v jižní Belgii a dalších bývalých těžebních oblastech po celé Evropě. V Česku je příkladem Kopistská výsypka nedaleko Mostu, jejíž většina je již porostlá lesem.

"Nakonec, co je to jiného než hromady kamení, které jsme vzali přírodě? Teď jí je vracíme a ona je zase vrací nám - tím, že na nich vyrůstají květiny, stromy, že na nich žijí zvířata," říká Offe.

Autor: - bro -, BBCFoto: ČTK/AP , tourisme.fr

Další čtení

Vladimir Putin a jeho Rusko nikdy odpovědnost za sestřelení letu MH17 nepřijali

Rusko sestřelilo let MH17 rozhodl soud pro lidská práva. Putin to popírá

Zahraničí
11. 7. 2025
Raketový systém pro střely GMLRS

Trump slíbil zbraně pro Ukrajinu, zaplatí je NATO. Putin ho zklamal

Zahraničí
11. 7. 2025
Moo Deng

Tisíce lidí oslavily v zoo první narozeniny samičky hrošíka. Je celebritou

Zahraničí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ