Rozšiřování Evropské unie k řece Dněstr začíná už před svítáním. Bez referenda, bez souhlasu Bruselu a bez naplňování obtížných kritérií. Cesta do sedmadvacetičlenného klubu vede v Kišiněvu, hlavním městě nejchudší země Evropy, skrze dveře rumunské ambasády.
Každý pracovní den časně ráno se před velvyslanectvím Rumunska v Moldávii tlačí stovky tamních občanů. Chtějí jediné: získat rumunský pas.
Z 3,6 milionu Moldavanů už ho má zhruba 120 tisíc. Dalších 800 tisíc čeká na schválení žádosti.
Nával zájemců o rumunské dokumenty je tak velký, že minulý týden muselo Rumunsko otevřít dva nové konzuláty v Cahulu (Kahulu) a Bălţi (Bělce) - za peníze EU. Kolem osmdesáti procent Moldavanů pochází z Rumunska a mají nárok na rumunský pas.
ČTĚTE TAKÉ: Kreml: Ať USA nesoupeří o naše postsovětské spojence
Moldova volí. Mnozí si přejí spojení s Rumunskem
V Rumunsku proti novým občanům nikdo nic nenamítá. Naopak. Prezident Traian Basescu chce počet udělených občanství zvýšit na deset tisíc měsíčně a tak rozmnožit svůj lid.
Rumuni a Moldavané žijí sice v různých státech, zdůrazňuje Basescu, ale "jsme jeden národ a tento národ má právo na jednotu a společnou budoucnost". Hlava státu sní o România Mare, o zmrtvýchvstání "velkého Rumunska" v hranicích z roku 1940.
Moldavané doufají, že získají práci v Evropské unii. Už nyní jich svou vlast, jejíž hrubý hospodářský produkt je jen o maličko vyšší než u afrického Súdánu, opustilo při hledání práce asi milion. Jsou zaměstnáni většinou nelegálně.
Čekají na chvíli, kdy Rumunsko v březnu 2011 zruší vnitřní hranice EU. Pak se prácechtiví Moldavané vrhnou dále do Evropy, kde se budou moci s rumunskými pasy volně pohybovat. Češi, Němci nebo Rakušané se prý ale záplavy levných pracovních sil nemusejí bát. Většinu Moldavanů to táhne do Itálie a Španělska.
Foto: Wikipedia a www.profimedia.cz
