Přepočtené hlasy dubnových sporných parlamentních voleb v Moldavsku daly stejné výsledky a neodhalily žádnou neregulérnost. Oznámil to dnes mluvčí moldavské Ústřední volební komise Iurie Ciocan. Proti výsledkům měla námitky protikomunistická opozice.
Podle přepočítaných hlasů získali komunisté 60 křesel ve 101členném parlamentu, dodal Ciocan. Ústřední volební komise začala přepočítávat více než 1,5 milionu hlasovacích lístků z voleb, které se konaly 5. dubna, před dvěma dny.
ČTĚTE TAKÉ: Rumuni urychlují vydávání pasů Moldavanům
Moldavský prezident: Za všechno může Rumunsko
Opoziční strany tvrdí, že volby byly zfalšované a hlasovací seznamy "nabobtnaly" o jména 400 tisíc lidí, kteří jsou buď mrtví nebo žijí v zahraničí. Toto tvrzení vyvolalo vlnu protestů. Nejprudší nepokoje se odehrály v úterý 7. dubna, kdy skupiny demonstrantů vtrhly do Paláce republiky a vyplundrovaly část kanceláří parlamentu a prezidentského úřadu, které v něm sídlí. Vláda pohrozila použitím síly a opozice vyzvala své přívržence k pokojnému pokračování protestů.
I úředně nařízené přepočítání hlasů opozice označila za "frašku", která dospěje ke stejnému "zfalšovanému" výsledku.
Ruská kritika demonstrantů
Ruský prezident Dmitrij Medveděv nedávné demonstrace ostře kritizoval jako protiústavní. Za obzvlášť "ohavné" Medveděv označil záběry zachycující pokusy některých demonstrantů vyvěsit rumunské vlajky nad Palácem republiky v Kišiněvu, hostícím parlament a kanceláře moldavského prezidenta.
"Jako politický představitel, který nemůže k podobným postupům zůstat lhostejný, nemohu akceptovat způsob, jakým vše proběhlo," řekl v rozhovoru pro televizi NTV.
"Bohužel to, k čemu došlo u našeho blízkého souseda Moldavska, představuje názorný příklad, jak se věci mohou vyvinout do zcela protiústavní situace," uvedl ruský prezident.
Vyjádřil pochopení pro lidi, kteří mohou být nespokojeni s výsledky voleb, ba dokonce i pro to, že opozice vyžaduje určité kroky až po přepočítání hlasů. Za "ohavné" však označil záběry, na nichž se část demonstrantů pokoušela vyvěsit nad vládními budovami vlajky sousedního Rumunska.
ČTĚTE TAKÉ: Kreml: Ať USA nesoupeří o naše postsovětské spojence
Reagoval tak na skutečnost, že část demonstrantů, zvláště studenti frustrovaní zaostalostí země, požadovali opětné připojení Moldavska k Rumunsku, jehož součástí země byla v meziválečném období. Již při vyvrcholení nepokojů 7. dubna se z Ruska a z moldavských vládních kruhů ozývaly hlasy, že násilné demonstrace jsou podněcovány a organizovány z Rumunska. Bukurešť to rozhodně popřela.
Trend: do Rumunska
Moldavský prezident Vladimir Voronin poté přímo obvinil Rumunsko, že se snaží o pád moldavské vlády, když podporuje protikomunistické demonstranty. Kišiněv také vyhostil rumunského velvyslance a zavedl pro Rumuny vízovou povinnost.
Nedávná krize vyhrotila již delší dobu trvající trend, kdy si moldavští občané žádali o rumunské občanství. Pas Rumunska jako členské země EU jim totiž usnadňuje hledat práci v členských zemích unie. Moldavsko pohrozilo, že by v zájmu "ochrany státu" mohl být schválen zákon zakazující Moldavanům mít dvojí občanství.
Moldavsko má s Rumunskem společné dlouhé historické a kulturní tradice. Obě země také spojuje stejný jazyk. V letech 1918 až 1940 bylo území dnešního Moldavska součástí Rumunska. Vlajky Rumunska a Moldavska jsou prakticky stejné, moldavskou odlišuje jen státní znak v prostředním žlutém poli - orlice držící štít s červenou býčí hlavou. Rumunská vlajka nemá po zkušenostech se "socialistickým" symbolem z dob komunistického režimu v trikolóře žádný znak. Ve 20. století Moldavsko bylo desítky let součástí Sovětského svazu, kontrolovaného Moskvou.
Foto: Reuters
