Požadavkem jednoznačné orientace na Rusko skončilo v Moldavsku referendum, které o víkendu uspořádali příslušníci gagauzské národnostní menšiny žijící v autonomní republice na jihu země. V oblasti, která v Moskvě vidí oporu proti údajnému tlaku většinových Moldavanů, se pro sblížení s Evropskou unií vyslovilo jen 2,7 procenta hlasujících. Moldavská proevropská vláda referendum neuznává.
Turkičtí Gagauzové přišli do jižní Besarábie na přelomu 19. století z území dnešního Bulharska. Jejich původ je nejasný, vědci se přou, zda to byli pokřtění osmanští Turci nebo bulharští křesťané, kteří se přizpůsobili turecké kultuře. Mají vlastní jazyk, velká většina místních obyvatel ale hovoří plynně rusky. Ke Gagauzům se hlásí asi 200 tisíc lidí.
V kontroverzním referendu Gagauzové měli odpovědět na otázku, zda jsou pro sblížení s Evropou nebo s Ruskem. Hlasování se podle dnes oznámených výsledků zúčastnilo přes 70 procent lidí s volebním právem a 98,4 procenta z nich se vyslovilo pro posílení hospodářských a politických styků s Moskvou.
Drtivá většina z hlasujících navíc podpořila požadavek, aby Gagauzská republika uplatnila právo na sebeurčení v případě, že Moldavsko "ztratí nezávislost". Tichým předpokladem takové ztráty je podle kišiněvského tisku členství v EU.
Moldavská vláda, která má letos podepsat smlouvu o přidružení k EU, referendum neuznává a nehodlá se řídit jeho výsledky. Vůdce vládní Liberálnědemokratické strany Vlad Filat označil referendum za pokus o destabilizaci země a z jeho zorganizování obvinil opoziční komunisty.
Vztahy Kišiněva s gagauzskou autonomií jsou dlouhodobě problematické, konflikt vyvrcholil po rozpadu SSSR počátkem 90. let. Údajné separatistické nálady tehdy přišla na jih země potlačit moldavská armáda, hrozící konflikt se ale obešel bez krveprolití.