Stovky postižených
Monstrproces. V Nizozemí soudí "doktora Mengeleho"
05.11.2013 06:15
Nizozemský tisk s ním nezachází zrovna v rukavičkách. Dokonce i veřejnoprávní televize NOS ho minulý týden na začátku zprávy o jeho kauze označila za "doktora Mengeleho z Enschede". Jiní novináři mu říkají třeba doktor Frankenstein, hororový lékař či narušené monstrum. Ve skutečnosti se jmenuje Ernst Jansen Steur a v pondělí s ním začal v Holandsku proces.
Soud se skandálním lékařem označují některá domácí média za největší trestní soud v oblasti medicíny v historii. Nicméně nakolik to vidí objektivně a nakolik případně přehánějí, ukáže až proces sám.
Bývalý nizozemský neurochirurg čelí obvinění, že desítkám pacientů způsobil špatnými diagnózami a nevhodnými terapiemi těžkou tělesnou a psychickou újmu. U devíti pacientů šlo prý o úmyslné poškození.
Dále je obžalován z falšování listin, krádeží receptů, zamlžování faktů a zpronevěry peněz darovaných na charitu. Od pondělí sedí u soudu v Almelo.
Osmašedesátiletý Jansen začal roku 1978 pracovat jako neurolog v Medisch Centrum Twente ve městě Enschede. Působil tam až do roku 2003, kdy ho po řadě afér nejprve poslali na nucenou dovolenou a o rok později propustili.
Důvod? Ve více než 200 případech stanovil v letech 1997 až 2004 nesprávnou diagnózu, například alzheimer, parkinson a roztroušená skleróza. Pacientům pak předepisoval zbytečně silné a drahé léky.
Poznatek, že šlo o špatnou diagnózu, přichází ale pro mnohé postižené a jejich blízké pozdě. Podle prokuratury je neurochirurgovy chyby trvale psychicky a tělesně poškodily. Jedna pacientka kvůli tomu dokonce spáchala sebevraždu.
Po vyhazovu z kliniky v Enschede souhlasil Ernst Jansen pod tlakem zdravotních úřadů s vyškrtnutím svého jména z registru nizozemských lékařů. Tím unikl disciplinárnímu řízení.
Přestěhoval se ale do sousedního Německa a pokračoval v práci lékaře nejméně na sedmi klinikách, mimo jiné ve Wormsu a v Heielbronnu. V prvně jmenovaném městě způsobil těžkou újmu ženě při zbytečném zásahu do kostní dřeně v páteři.
Sám Jansen k obviněním vůči své osobně v minulých čtyřech letech mlčel. Až do minulého pátku. Krátce před zahájením procesu poskytl nizozemskému deníku NRC Handelsblad exkluzivní rozhovor. "Mám strach z agrese, z toho že mi někdo může něco udělat," svěřil se listu. Lékař se bojí svých bývalých pacientů, které po letech znovu spatří - tentokrát u soudu.
"Chci ukázat svou tvář," prohlásil. "Chci se zodpovídat ze svého konání a osobně odpovědět na položené otázky." Lékař tvrdí, že by se s obětmi sešel rád ještě před procesem, avšak písemná pozvání, která rozeslal jeho advokát Frank van Gaal, zůstala bez odpovědi.
Byl to také Van Gaal, který mu radil, aby poskytl interview. Sám by se k tomu prý neodhodlal. Advokát ale údajně ví, že jeho klientovi prospěje, když se trochu otevře veřejnosti. Neurolog tak vypráví o své závislosti na lécích, jež ho stále znovu tlačila k tomu, aby falšoval recepty a kradl.
Popisuje svůj obtížný vztah k otci, který byl za druhé světové války členem nacistické strany NSB v Nizozemí. V Německu se prý musel dlouhé roky skrývat před sdělovacími prostředky. Je to tedy tak, že chybné diagnózy mají na svědomí přepracování lékaře a fakt, že se nedokázal vypořádat se svým soukromým životem?
Prokuratura to tak nevidí. Neurolog mimo jiné klamal pacienty s falešnými snímky jejich mozku a chybnou diagnózu alzheimeru podložil falešnými výsledky testů. Jansen v rozhovoru řekl, že chápe, jaké "gigantické utrpení" svým pacientům způsobil.
Při disciplinárním řízení, které bylo proti němu nakonec minulý pátek zahájeno, tedy v den, kdy vyšlo interview, už ale začal zase kličkovat. Na otázku, zda si má podle svého mínění něco vyčítat, odpověděl stručným "ne".
Jsou to jen krokodýlí slzy, hodnotí lékařovy "výlevy" v NRC Handelsblad expert na poškození lidského zdraví Yme Drost, který v kauze pomáhá obžalobě. Byl to on, kdo roku 2005 uvedl aféru kolem "skandálního lékaře" do pohybu. Předtím ho Jansen léčil.
Jisté ovšem je, že Jansen není zdaleka jediným neurologem, který stanovoval chybné diagnózy. Podle článku uveřejněného letos v odborném magazínu Current Neurology and Neuroscience Reports se podíl chybných diagnóz u roztroušené sklerózy odhaduje na pět až deset procent.
Z chybné diagnózy nelze vždy automaticky vyvozovat, že jde o chybné jednání lékaře, řekl deníku NRC Handelsblad předseda Nizozemského sdružení neurologů Barnard Uitdehaag. Je podle něj často obtížné nade vší pochybnost stanovit, že pacient trpí demencí. Proto je obvyklé, že neurolog věc konzultuje se svými kolegy.
Jansen se ale na názor někoho jiného téměř nikdy neptal. Někteří jeho dřívější kolegové z nemocnice o něm médiím řekli, že sám sebe považoval za absolutní špičku a na jiné neurology hleděl jako na beznadějné ťulpasy.
Názory na Jansena u jeho pacientů se ale dost liší. Řada z nich prohlašuje, že to prý sice byl možná trochu samorost, ale špičkový odborník. Své pacienty by prý na rukou nosil. Vřelý, soucitný, trpělivý - tak ho líčí.
Za své chyby se ale nyní musí zodpovídat. Soud si na něj zatím vyhradil 15 jednacích dní. Rozsudek by měl padnout v únoru příštího roku. V nejhorším případě bude hrozí 12 let za mřížemi.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.